Trump a Macron se shodli: NATO se má dívat i na teroristy a Čínu

Macron řekl, trvá na svém nedávném výroku o "mozkové smrti" NATO; aliance podle něj potřebuje ujasnit si své strategické cíle.

Během dopoledního setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem prezident Trump označil Macronova slova o "mozkové smrti" Severoatlantické aliance za "nestydaté prohlášení". Macron po jednání s americkým prezidentem zdůraznil, že si za svým prohlášením stojí, a vyzval alianci, aby si vyjasnila své strategické cíle. Kritizoval například, že se členské státy nedokážou shodnout ani na moderní definici terorismu. Podle Trumpa i Macrona by se přitom NATO mělo zaměřit právě i na boj proti teroristům.

Prezidenti jednali také o vztahu k Turecku, které je rovněž členem NATO. Zatímco Trump označil vztahy své země s Ankarou za dobré, Macron ji kritizoval za chování v Sýrii, kde Ankara podnikla ofenzivu pro Kurdům. "Když se podívám na Turecko, tak nyní bojuje proti těm, kteří bojovali po našem boku. A někdy spolupracuje s prostředníky IS," uvedl Macron a tuto situaci označil za "strategický problém".

V reakci na dotaz jednoho z novinářů, který se týkal zahraničních bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), se Trump na tiskové konferenci Macrona zeptal, zda Francie nechce přijmout "několik milých bojovníků IS". Francouzský prezident zdůraznil, že Evropané tvoří pouze menšinu bojovníků IS a že je nutné nejprve dokončit boj proti teroristické organizaci na Blízkém východě. Trump jeho slova označil za jednu "z nejlepších ne-odpovědí", jaké kdy slyšel.

Trump na konferenci hovořil také o jednání s Ruskem o smlouvě o omezení jaderných zbraní. Uvedl, že si dohodu přejí Spojené státy i Rusko a zapojit se do jednání chce podle něj také Čína.

Macron vyzval ke strategickému dialogu s Ruskem, ke kterému by ale NATO mělo přistupovat "bez naivity". Podle Trumpa je možné s Ruskem vycházet.

Trump a Macron dnes před začátkem vrcholné schůzky šéfů států a vlád NATO v Londýně jednali i o hospodářských vztazích svých zemí.

Americká vláda v pondělí oznámila, že by mohla uvalit až stoprocentní dodatečná cla na francouzské zboží o objemu 2,4 miliardy dolarů (55,3 miliardy Kč) včetně šumivého vína, kabelek, sýrů a dalších výrobků. Jsou to protiopatření za francouzskou digitální daň, která by podle Washingtonu mohla poškodit americké technologické firmy.

Macron a rovněž Trump dnes vyjádřili naději, že tento spor se podaří vyřešit. Podle šéfa Bílého domu by nakonec k uvalení cla na francouzské zboží dojít nemuselo. "Ale mohlo by," dodal Trump.