Trump navrhne reformu policie. Je chabá, demonstrantům stačit nebude, píšou média

Ačkoliv finální znění dokumentu ještě není známé, řada amerických médií se podle předběžných sdělení činitelů Bílého domu domnívá, že prezidentův návrh pravděpodobně neuspokojí požadavky většiny protestujících.

Podle listu The Washington Post by měl prezident svým dekretem vyčlenit finance pro místní policejní sbory na dodatečný výcvik při používání donucovací síly. Návrh má rovněž zřídit celostátní databázi nepřiměřených zásahů policistů, jež by měla zabránit tomu, aby příslušníci vyhození kvůli násilnému jednání získali práci u policie v jiném městě či okresu.

Dekret má rovněž nařídit ministerstvu zdravotnictví, aby policejní sbory nabádalo k většímu využívání psychologů při zásazích u drogově závislých, bezdomovců a dalších ohrožených skupin obyvatelstva. Prezident má v textu příkazu také uznat, že někteří policisté zneužili v některých případech svoje pravomoci a bude naléhat na Kongres, aby přijal náležité policejní reformy formou zákona.

Podle amerických médií je Trumpův návrh značně skromný a nijak nereaguje na volání demonstrantů po přesunutí části rozpočtů policejních sborů na sociální programy a prevenci. Televize CNN s odkazem na zdroje z Bílého domu napsala, že prezident v soukromí vyjádřil obavy z toho, že by si příliš dalekosáhlým návrhem mohl znepřátelit vysoké policejní představitele. Zásadnější kroky chce proto nechat právě na Kongresu.

CNN rovněž poznamenává, že se prezident dosud k nutnosti policejní reformy uceleně nevyjádřil a jasně ani neřekl, že v USA existuje zakořeněný rasismus, kvůli němuž je reforma zapotřebí, jak tvrdí stovky tisíc demonstrantů po celé zemi. Trump se namísto toho pasoval do role prezidenta zákona a pořádku a opakovaně volal po tvrdém zásahu bezpečnostních složek proti protestům, jež se v začátcích na několika místech zvrhly ve žhářství a rabování.

O účastnících demonstrací se rovněž vyjadřoval jako o vandalech či zločincích, kteří se dopouštějí "domácího terorismu". Prezident často hovoří po vzoru prezidenta Richarda Nixona (u moci 1969-74) o tiché většině, která se protestů neúčastní a nesouhlasí s nimi, ale není o ní slyšet.

Vlastní návrhy na policejní reformu již zveřejnili opoziční demokraté a tento týden by tak měli učinit rovněž republikáni v Senátu. Demokraté chtějí novelou přímo zakázat používání škrtících chvatů při zatýkání, jež vedly k úmrtí Floyda a například i dalšího neozbrojeného černocha Erica Garnera v roce 2014. Republikáni tyto zákroky podle The Washington Post nechtějí zakázat napřímo, ale hodlají omezit přísun federálních peněz těm sborům, které tak neučiní.

Zásadní otázkou a pravděpodobným bodem sváru mezi opozicí a vládnoucí stranou bude silná právní imunita, která nyní chrání policejní příslušníky před velkým množstvím žalob. Demokraté chtějí právní ochranu policistů snížit a hnát je tak k odpovědnosti ve větším množství případů. Trump však již dříve prohlásil, že je to pro něj nepřijatelný požadavek.