Trump naznačil, že zraněný demonstrant byl provokatér Antify

"Protestující v Buffalu, svalený policií, mohl být provokatérem Antify. Pětasedmdesátiletého Martina Guginoa odstrčili poté, co zřejmě skenoval policejní komunikaci, aby mohl vyřadit jejich zařízení," uvedl prezident o incidentu z minulého týdne. Na videu natočeném jiným protestujícím je vidět Gugino, jak přichází k policistům a v ruce drží blíže neurčené elektronické zařízení. Policisté jej následně svalí na zem, Gugino po pádu na záda zůstane ležet a z hlavy mu začne vytékat krev na chodník. Kvůli incidentu čelí dva zasahující policisté obvinění z ublížení na zdraví a byli postaveni mimo službu. Podle prokuratury se však cítí být nevinní.

Trump v příspěvku rovněž napsal, že rychlost Guginova pádu neodpovídala tomu, jakou silou do něj policisté strčili. "Mohlo to být narafičené?" dotázal se prezident.

Server Axios uvedl, že podobná teorie vznikla na krajně pravicovém blogu Conservative Treehouse a následně se objevila na kanálu OANN, který Trump ve svém příspěvku zmínil. Novinář Kristian Rouz, který píše rovněž pro ruský server Sputnik, v reportáži tvrdí, že se Gugino snažil skenovat policejní komunikaci.

Rouz přitom podle listu The Guardian nedávno udělal reportáž, podle níž je pandemie covidu-19 "globalistickým spiknutím s cílem ustavit rozsáhlou kontrolu obyvatelstva", které financuje americký miliardář George Soros.

Ve Spojených státech vypukly ke konci května mohutné protesty po úmrtí černocha George Floyda, který zemřel po tvrdém zásahu bělošského policisty. Na mnoha místech se demonstrace vyhrotily do násilných potyček s policií, žhářství a rabování. Trump krátce nato prohlásil, že za nepokoji stojí krajně levicová organizace Antifa (antifašistická akce) a uvedl, že ji federální vláda zařadí na seznam teroristických organizací.

Řada pozorovatelů však upozorňuje, že vláda pro toto tvrzení nepředložila žádné důkazy. Antifa je navíc decentralizovaným a různorodým hnutím, které nemá jednotnou organizační strukturu a vedení. Americké zákony také administrativě nedovolují označit za teroristickou žádnou vnitrostátní organizaci.

Na internetu se v posledních dvou týdnech objevily stovky videí, jež dokumentují velice tvrdé zákroky policistů i proti pokojným účastníkům manifestací. Mezi protestujícími přitom v posledních dnech začínají sílit hlasy po snížení rozpočtu policejních sborů a přesměrování financí na preventivní programy, výchovu mládeže, služby pro psychicky nemocné či na protidrogovou léčbu. Podle některých aktivistů totiž často těžce vyzbrojená policie v některých městech zaručuje bezpečí jen většinovému obyvatelstvu, zatímco pro příslušníky etnických menšin představují zásahy policistů naopak bezpečnostní riziko.

Trump se naopak sám postavil do role prezidenta zákona a pořádku, snižování policejních rozpočtů odmítá a prezentuje jej jako požadavek radikálů s cílem rozvrátit veřejný pořádek. Podle agentury AP si tím snaží získat přízeň některých svých podporovatelů, kteří byli nespokojeni s jeho dosavadní reakcí na protestní hnutí. "Zákon a pořádek, nebrat policii finance a nerušit ji. Radikálně levicoví demokraté se zbláznili," napsal v pondělí na sociální síti twitter prezident.