Trump ruší sankce proti Turecku, Evropu vyzval k činům v Sýrii

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

23. října 2019 18:27, Aktualizováno 23. října 2019 19:21

Donald Trump
Donald Trump Foto: NASA

Spojené státy ruší sankce uvalené před týdnem na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu na severovýchod Sýrie. V dnešním projevu to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že Ankara dnes informovala americkou vládu, že v Sýrii ukončí bojové operace a že klid zbraní bude trvalý. Dohodu o uklidnění situace v Sýrii označil šéf Bílého domu za přelomovou. Trump zároveň vyzval evropské země, aby převzaly své občany, kteří se přidali k teroristickému hnutí Islámský stát (IS) a kteří jsou nyní v regionu vězněni.

Trump k sankcím poznamenal, že k nim USA opět mohou sáhnout. K tomu dodal, že taková situace by nastala, kdyby se stalo něco, co se mu nebude líbit. Americké ministerstvo financí, které sankce spravuje, následně oznámilo, že opatření proti Turecku stáhlo.

V úterý se shodli prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan na podrobnostech o zastavení bojů na severovýchodě Sýrie. Předtím dohodu o příměří dojednaly s Tureckem Spojené státy. Jádrem dohody je podmínka, že syrští Kurdové, někdejší američtí spojenci v boji proti IS, se stáhnou z pohraničního pásma, kde chce Ankara vybudovat bezpečnou zónu pro návrat syrských běženců.

Trump dnes k uklidnění situace poznamenal, že je to výsledek, který dojednaly Spojené státy. "Zachránili jsme životy mnoha a mnoha Kurdů," dodal Trump.

K americkým vojákům, kteří se ze Sýrie stahují, uvedl, že někteří v zemi zůstanou, aby střežili tamní ropná pole.

Trump také vyzval ostatní státy, aby na zajištění stability v regionu a zabránění návratu IS spolupracovaly. V této souvislosti se obrátil nejen na státy sousedící se Sýrií, ale i na evropské země. Evropané podle Trumpa dosud odmítali převzít odpovědnost, což by nyní měli udělat. Chce po nich, aby si odvezli své občany z řad IS a odsoudili je. Poznamenal, že dosud se Evropané k tomuto problému stavěli velice netečně.

V projevu Trump opakovaně hájil rozhodnutí stáhnout se z regionu, který je zmítán násilím. "Ať o tento dlouhodobě krví potřísněný písek bojuje někdo jiný," řekl s tím, že americké jednotky jsou nyní v bezpečí.

"Kolik Američanů ještě musí na Blízkém východě zemřít v těchto odvěkých sektářských a kmenových konfliktech?" položil si Trump otázku. Odpověděl na ni tím, že po všech obětech a prolité americké krvi chce nastolit odlišný kurz, který povede k americkému vítězství.

V projevu Trump kritizoval svého demokratického předchůdce Baracka Obamu za to, že nereagoval na to, když režim syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada použil chemické zbraně. Dodal, že on sám tak učinil v roce 2017 v odvetě za jiný chemický útok.

Trump dále zmínil, že Američané by měli bojovat v zahraničí jen tehdy, když jsou ohroženy jejich životní zájmy. "Úkolem naší armády není být světovým policistou, vystoupit a přijmout spravedlivý podíl musí i další země," vysvětlil.

včera

USA posílají na Blízký východ druhou letadlovou loď

Související

Ilustrační foto

Trump zasadil boji s oteplováním smrtelnou ránu. Éra klimatických regulací je definitivně u konce

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Bílém domě pojal své oznámení o rozsáhlém zrušení federální klimatické politiky jako politický triumf nad „radikální“ ekologickou agendou Demokratické strany. Tento krok, který patří k nejvýznamnějším v jeho druhém funkčním období, zrušil vědecké zjištění z roku 2009 z dob Baracka Obamy. To po dobu téměř sedmnácti let sloužilo jako právní základ pro snižování emisí z automobilů a elektráren s odůvodněním, že znečištění poškozuje veřejné zdraví.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

„Největší deregulace v americké historii.“ Trump zrušil vědecké rozhodnutí omezující plyny oteplující planetu

Americký prezident Donald Trump přistoupil k zásadnímu kroku a zrušil vědecké rozhodnutí z éry Baracka Obamy, které tvořilo základ pro veškerá federální opatření omezující plyny oteplující planetu. Takzvaný „endangerment finding“ neboli zjištění o ohrožení z roku 2009 konstatovalo, že řada skleníkových plynů představuje hrozbu pro veřejné zdraví. Toto rozhodnutí se stalo právním pilířem snah o snižování emisí, zejména v oblasti motorových vozidel.

Více souvisejících

Donald Trump ,  Turecko ,  Sýrie ,  sankce ,  EU (Evropská unie) ,  Islámský stát (IS) ,  Kurdové

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Slovenský hokejový tým

Finové si zlepšili chuť, Slováci zdolali domácí Italy. Kanada postupuje přímo do čtvrtfinále

V pátek pokračoval svým dalším hracím dnem ostře sledovaný hokejový turnaj pod milánskými pěti kruhy. V rámci B došlo k severskému derby mezi Finskem a Švédskem a byla to země tisíce jezer, která si spravila chuť poté, co nezvládl vstup do turnaje, když podlehla nečekaně Slovákům. V souboji se svým největším rivalem totiž zvítšzili 4:1. Slováci si připsali druhou výhru na turnaji, když tedy po Finsku porazili 3:2 i domácí Itálii, i když jim to dalo poněkud více zabrat. I favorizovaná Kanada má za sebou dvě výhry ve skupinové fázi, když si po Česku poradila se suverénností sobě vlastní i se Švýcarskem 5:1. Zámořští hokejisté se tak můžou těšit z přímého postupu do čtvrtfinále.

před 44 minutami

před 58 minutami

Marco Rubio

„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který se nesl v duchu historické paralely i ostré kritiky poválečného směřování Západu. Rubio připomněl počátky konference v roce 1963, kdy Evropu dělila železná opona a osud západní civilizace visel na vlásku. Podle něj nás tehdy sjednotil společný cíl, za který stálo za to bojovat, ovšem vítězství v této zkoušce nás dovedlo k nebezpečnému sebeklamu.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci

Macron na MSC: Nastal čas, aby Evropa uvažovala o vlastních jaderných zbraních

Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s vizí zásadní proměny evropské bezpečnosti. Podle jeho slov musí Evropa v reakci na agresivní politiku Ruska navrhnout vlastní bezpečnostní architekturu, která bude nezávislá na vnějších mocnostech. Macron zdůraznil, že stávající rámec, vytvořený v dobách studené války, již neodpovídá současné realitě a potřebám kontinentu.

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ukrajina mrzne. Proč jsou ruské údery na energetickou síť tak efektivní? V Česku by měly stejný účinek

Mnoho Ukrajinců se během letošní zimy, která je zatím nejmrazivější od začátku války, ocitlo bez vytápění v důsledku neustálých ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajina je vůči těmto úderům obzvláště zranitelná kvůli dědictví ze sovětské éry v podobě komunálního centrálního vytápění. Tento systém využívají celá sídliště a obytné bloky, což Moskvě umožňuje jediným zásahem odstavit od tepla rozsáhlé oblasti.

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Cvičení jednotek NATO se zúčastnili i Ukrajinci. Výsledky byly otřesné, dva prapory rozmetali za jediný den

Vojenské cvičení Hedgehog 2025, které proběhlo v Estonsku na jaře roku 2025, přineslo nečekané výsledky a odhalilo zranitelnost moderních armád NATO. Do manévrů se zapojilo přes 16 000 vojáků z 12 členských států Aliance, včetně britské brigády a estonské divize. Vedle nich se cvičení zúčastnili také ukrajinští experti na drony, z nichž někteří dorazili přímo z frontové linie, uvedl list The Wall Street Journal.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté ostudu nedopustili. S Francií otočili skóre z 2:3 na 6:3

Po úvodní prohře 0:5 s Kanadou, s níž se výhra vzhledem ke kvalitě kanadského kádru ani nečekala, čeští fanoušci věřili, že se během olympijského hokejového turnaje v Miláně dočkají hned další den první české výhry. Aby také ne, když – při vší úctě k soupeři – v pátek proti Čechům nastoupili Francouzi. Začátek probíhal podle českých představ, když nad outsiderem svěřenci kouče Radima Rulíka vedli 2:0, jenže úvod druhé třetiny byl z kategorie hororových. Během čtyř minut dokázali Francouzi skóre otočit na 3:2 ve svůj prospěch. Vypadalo to tak hned v úvodu turnaje po prohře s Kanadou na nečekaný marasmus pro české fanoušky, kteří v tu chvíli měli hlavy v dlaních, možná ale české hráče nabudil svým zlatým závodem rychlobruslař Metoděj Jílek a ještě ve druhé třetině začali cestu za svým obratem, který se nakonec uzavřel na skóre 6:3.

včera

včera

včera

Metoděj Jílek

Muž z jiné planety. Rychlobruslař Jílek získal zlato na deseti kilometrech

Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.

včera

Petr Pavel na předchozím shromáždění Společně za Ukrajinu.

Společně za Ukrajinu. Na shromáždění vystoupí prezident i osobnosti veřejného života

Prezident Petr Pavel, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, filmařka Agnieszka Holland, to jsou někteří ze zástupců českých a evropských veřejných osobností, které vystoupí 21. února od 15 hodin na pražském Staroměstském náměstí na shromáždění Společně za Ukrajinu. Na podporu země ve válce a spravedlivého míru vystoupí také matky Čechů, kteří padli v boji za svobodu Ukrajiny, zástupci a zástupkyně ukrajinské občanské společnosti i dětský pěvecký sbor. V minulých letech se ho zúčastnily desítky tisíc lidí a patřilo mezi největší na světě.

včera

Ilustrační fotografie.

Janatová se ani ve volné technice neztratila. Medaile se rozdávaly ve snowboardových disciplínách

I šestý soutěžní den 25. her zimní olympiády v Miláně a Cortině d´Ampezzo přinesl řadu bojů o medaile i další várku olympijských příběhů. Ke svému dalšímu olympijskému závodu se postavili třeba běžkyně na lyžích, které po skiatlonu a sprintu absolvovaly desetikilometrový běh volnou technikou. Nechybělo mnoho, a i v tomto závodě, stejně jako ve skiatlonu, mohla nejlepší česká běžkyně na lyžích v současnosti Kateřina Janatová opět skončit v TOP 10. Tentokrát její výkon stačil „jen“ na 12. místo. Ze zlata se podruhé na těchto hrách radovala Švédka Frida Karlssonová. Vítěze poznali snowboardisté v mužském snowboardcrossu a na U-rampě mezi ženami. A medailisté se dekorovali i po závodě smíšených štafet sáňkařů.

včera

včera

Kaja Kallasová v diskusním panelu po boku saúdskoarabského ministra zahraničí, kolumbijského ministra obrany a amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze

Kallasová vyvrátila tvrzení USA. OSN podporuje Radu míru jinak, než Trumpovi lidé tvrdí

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová vystoupila na hlavní scéně Mnichovské bezpečnostní konference v diskusním panelu po boku saúdskoarabského ministra zahraničí, kolumbijského ministra obrany a amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze. Kallasová se ve svém příspěvku shodla s diagnózou německého kancléře Merze, že dosavadní světový řád je u konce. Podle ní byl tento systém vybudován proto, aby předcházel válkám, což se, jak ukazuje současné dění ve světě, zjevně nedaří.

včera

Ester Ledecká

Ledecká po snowboardu neuspěla ani na lyžích, super-G nedojela. Nováková senzačně čtrnáctá

Poté, co se Ester Ledecká nečekaně rozloučila s olympijským závodem v paralelním obřím slalomu na snowboardu už ve čtvrtfinále, čeští sportovní fanoušci byli v očekávání co předvede v lyžařském super-G. Právě v této disciplíně v rámci jejího druhého oblíbeného sportu, který provozuje, se věřilo české obojživelnici, že by snad mohla získat vysněnou olympijskou medaili. Jenomže Ester Ledecká v rámci letošní olympiády napsala trochu nečekaný příběh – medaili nebude mít ani na snowboardu, ani na lyžích, jelikož v super-G spadla a nedokončila ho. 

včera

včera

USA posílají na Blízký východ druhou letadlovou loď

Spojené státy vysílají do regionu Blízkého východu druhou letadlovou loď, USS Gerald Ford, která se připojí k již přítomné lodi USS Abraham Lincoln. Tento krok, potvrzený vysokým představitelem administrativy a dalšími zdroji, výrazně zvyšuje vojenský tlak na Írán, píše CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy