KOMENTÁŘ | Nepřítelem jsou fanatičtí teroristé, nikoliv islám

Hrůzná událost. Více než stovka mrtvých, ve velké většině těch nejbezmocnějších – dětí. Taková je bilance útoku talibanských ozbrojenců na školu v pákistánském Péšaváru. Barbarský útok, který si zaslouží jen a jen zásadní odmítnutí a odsouzení.

A jak to v podobných případech často bývá, hned se vynořila spousta diskutérů s velmi jednoduchou rovnicí: muslim = terorista. Tady vůbec nejde o islám. Ten je pouze využitý, či spíše zneužitý skupinami těch, kteří touží po moci, po ovládnutí jiných. Než začneme odsuzovat celý islám, je dobré si uvědomit, ve kterých oblastech je tento terorismus nejsilnější. V celém islámském světě? Ani zdaleka. Proč není tento terorismus rozvinutý v bohatých muslimských zemích Arabského zálivu? Proč není v takové formě rozvinutý v muslimských zemích severní Afriky? Jistě, můžeme konstatovat, že i tyto země mají k demokracii našeho stylu poměrně daleko. Jsou to ale země relativně stabilní, výrazně bohatší než země, v nichž terorismus nachází živnou půdu. Stejně tak jako jedna z vůbec největších muslimských zemí, Turecko. I to má k naší podobě demokracie poměrně dost daleko, ale terorismus zde není tak výrazný jako jinde.

Po stopách terorismu

Terorismus se uchytil v těch nejchudších zemích, případně zemích dlouhodobě zmítaných různými kmenovými třenicemi a válkami. To jsou oblasti, kde se snadno rekrutují ti nejchudší, oblasti, kde lidé jsou snadno manipulovatelní. Islám je pouhá zástěrka. Známe to i z vlastní minulosti. Co byly křižácké výpravy? Boj za křesťanskou víru? Kdepak, pouhá snaha evropských křesťanských panovníků rozšířit svou moc. Nyní se něco podobného opakuje pod rouškou islámu.

Není ani příliš divu, že v čele těchto radikálních sil stojí řada duchovních. Ti mají na vzdělané místní venkovany silný vliv a umějí ho využívat pro rozšíření své moci. Příklady, jak dokáže schopný manipulátor dokonale zblbnout i vzdělané lidi, koneckonců máme i v našem vzdělaném světě. Kolik lidí podlehlo vůdcům různých sekt tak, že jim odevzdali veškeré své majetky a v podstatě se stali pouze loutkami v rukou svých vůdců. V oněch vzdálených zemích s drtivou většinou negramotného obyvatelstva je úloha těchto po vlastní moci toužících manipulátorů daleko jednodušší.

Tito teroristé přitom budí odpor i v řadě islámských zemí. I u řady duchovních. Ti jsou však ve dvojím ohni. Jednak čelí tlaku samotných teroristů, jednak je pro mnoho z nás platná výše uvedená rovnice: stoupenec islámu = terorista. Těmto lidem, vyznavačům islámu a přesto odmítajícím terorismus, bychom měli místo odmítání spíše vyjádřit svoji podporu.

S terorismem se smířit nelze

Ano, s terorismem se nelze smířit, s tím je třeba bojovat všemi dostupnými prostředky. Vedle toho pomáhat místním lidem k lepšímu životu. Čemuž například pomáhají i naši vojáci v Afgánistánu. Ti kromě ochrany místních obyvatel také řadu let chránili rekonstrukční týmy, které například v provincii Lógar stavěly školy či zavlažovací systémy, aby místním rolníkům pomohly zvýšit jejich úrodu a tím zmenšit vliv talibanských fanatiků. Samozřejmě to není úkol na několik málo let, ale na pořádně dlouhou dobu. To je vedle vojenského potírání teroristů cesta, jak se terorismu bránit. Izolování se na vlastním písečku obranou rozhodně není. To se může za několik let nám všem pořádně vymstít.