Filipíny jsou ve válce s Islámským státem, z města Marawi uprchly tisíce lidí

Podle prezidenta Rodriga Duterteho si na neklidném filipínském ostrově Mindanao zřídil Islámský stát (IS) opěrný bod.

Střety si vyžádaly 46 obětí, 31 islamistů a 15 vojáků. Duterte na ostrově Mindanao, který zaujímá třetinu filipínského území, vyhlásil tento týden kvůli násilnostem na 60 dní stanné právo a zvažuje jeho rozšíření na celou zemi. Filipíny jsou převážně křesťanská země, Mindanao je ale tradičním domovem menšinových muslimů.

Ve městě Marawi byli nasazeni vojáci, kteří podle vládních informací stojí proti zbývajícím asi 20 až 30 extremistům, kteří jsou v Marawi zabarikádovaní a nadále vzdorují. Mezi islamisty jsou podle úřadů Malajsijci, Indonésané a další cizinci.

Dnes Duterte vyzval radikály, aby se zřekli násilí a zahájili s vládou dialog. Filipínská armáda dnes uvedla, že v Marawi se stále ukrývá Isnilon Hapilon, velitel teroristické skupiny Abu Sayyafa. Právě při neúspěšném zásahu bezpečnostních složek na jeho předpokládaný úkryt se boje v úterý rozhořely.

Na Hapilona, který je na seznamu nejhledanějších teroristů amerického ministerstva zahraničí, je vypsána odměna pět milionů dolarů (118 milionů korun). Duterte tvrdí, že Islámský stát, který působí především na Blízkém východě v Iráku a Sýrii, prohlásil Hapilona za svého vůdce na Filipínách.

Na protest proti vyhlášení stanného práva na ostrově Mindanao se dnes ve filipínské metropoli Manile shromáždily stovky demonstrantů. Duterteho prohlášení, že zvažuje rozšíření stanného práva na celou zemi kritizuje i bývalý prezident Fidel Ramos. "Nemluvme o jeho rozšíření... na celé Filipíny. Mluvme raději o jeho omezení na ostrov Mindanao a jeho postupném rušení," řekl Ramos na tiskové konferenci. "Mělo by být zavedeno jen v ohraničených zónách," dodal.