Atentátník ukryl bombu do turbanu a zabil bratrance afghánského prezidenta

Útočník, který pronikl do domu Hašmata Karzáího, odpálil nálož ukrytou v turbanu. Kromě prezidentova bratrance si atentát nevyžádal žádné další oběti. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.

Hašmat Karzáí byl sám velmi vlivným politikem a blízkým spojencem exministra financí Ašrafa Ghaního, který má po červnových volbách velkou naději stát se budoucí hlavou země. Bývalý činitel Světové banky Ghaní zabití svého poradce odsoudil.

"Sebevražedný atentátník vydávající se za hosta přišel do domu Hašmata Karzáího, aby ho pozdravil u příležitosti muslimského svátku Íd al-fitr. Poté, co ho objal, odpálil nálož a Hašmata Karzáího připravil o život," popsal útok mluvčí provincie Kandahár.

Jihoafghánské město Kandahár je baštou islamistického hnutí Taliban a celá provincie je dlouhodobě zmítána násilím. Množství násilností v Afghánistánu stoupá s postupným stahováním mezinárodních jednotek, které mají ke konci letošního roku ukončit svou bojovou misi.

Situaci v zemi komplikuje i fakt, že zatím nebyl vyhlášen vítěz prezidentských voleb, z nichž má vzejít nástupce Hamída Karzáího, který se podle ústavy nemohl ucházet o třetí mandát. Podle předběžných výsledků porazil v červnovém druhém kole hlasování exministr financí Ghaní bývalého ministra zahraničí Abdulláha Abdulláha. Volební komise ale přepočítává tisíce odevzdaných hlasů kvůli množství stížností na volební podvody.

Tálibán v duchu tradičního islámského universalismu nevnímá rozdíl mezi politikou a náboženstvím. Zpočátku tálibové tvrdili, že netouží po politické moci, ale jen po míru, kterého skutečně mimo střetů v severních částech země dosáhli. Tálibán se snažil se o návrat k původní Prorokově obci. Mocenská struktura hnutí má základ v paštunské kmenové struktuře zaostalých oblastí jižního Afghánistánu. V čele hnutí stál mulla Muhammad Umar, jenž užíval titul amír-al muminín (kníže věřících). Hnutí Tálibán vzniklo za podpory Pákistánu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Pákistánská exekutiva se od spolupráce s Tálibánem oficiálně distancovala.

Kořeny terorismu v Afghánistánu je nutno hledat v 80. letech v době okupace země sovětskou armádou. Bojovníky se zkušenostmi z Afghánistánu, kteří nejsou řízeni žádným státem, lze nalézt prakticky ve všech oblastech konfliktů spojených s islámem. Tito vojáci se již nechtějí vrátit do svých domovských zemí, nadchli se pro džihád všude tam, kde jsou muslimové dle jejich názoru utlačováni. Samotná al-Káida vznikla jako sdružení muslimských dobrovolníků pro boj v Afghánistánu.

U jejího zrodu stál saúdsko-arabský miliardář Usáma bin Ládin. Ten po nástupu Tálibánu k moci shledal Afghánistán vhodnou zemí pro přípravu teroristů z al-Káidy. Bin Ládinovi lidé byli zapojeni do operací při dobývání severního Afghánistánu, navíc tento saúdsko-arabský miliardář poskytl Tálibánu nemalé finanční prostředky. Tálibán na oplátku nabídl teroristům území a peníze získané prodejem opia, píše e-polis.cz.