Tálibán zakázal mobilní telefony

Na internetu se již objevilo video, na kterém tálibánský představitel předčítá tento rozkaz z vlastního telefonu, zatímco další osoba vedle něj přístroje ničí. V dokumentu stojí, že pokud kdokoli zákaz poruší, jeho telefon bude rozbit a dotyčný bude čelit právnímu i náboženskému trestu podle práva šaría. Jakékoli výjimky z tohoto nařízení může povolit pouze písemný dekret nejvyššího vůdce Tálibánu Hibatulláha Áchúndzády.

Zprávy z Afghánistánu naznačují, že prosazování zákazu je zatím nejednotné. V některých oblastech se týká pouze vládních zaměstnanců, v jiných městech a provinciích se však již vztahuje i na ženy, civilisty, zdravotníky, učitele a studenty. Podle odborníků na Afghánistán se řada věcí děje na základě rozhodnutí místních vůdců, může se však jednat o testování situace před zavedením plošného zákazu pro celou zemi.

Nové nařízení přichází po eskalujících snahách Tálibánu zcela odříznout Afghánistán od globálního internetu. V září loňského roku úřady nařídily dvoudenní internetový blackout, který vágně zdůvodnily snahou zabránit nemorálnosti a šíření pornografie. Tento krok byl však proveden unáhleně bez domyšlení důsledků, což paralyzovalo obchod, bankovní sektor, nouzové služby i letectví. Kvůli chaosu musel Bílý dům v Kábulu internetové spojení tehdy znovu obnovit.

Za současným zákazem chytrých telefonů stojí pravděpodobně několik faktorů. Jedním z nich jsou nedávné pouliční demonstrace v západním městě Herát, které vypukly poté, co Tálibán zatkl ženy a dívky kvůli nesprávnému nošení hidžábu. Během protestů tálibánské síly zahájily palbu do davu a zabily nejméně dva lidi. Videa z těchto střetů se začala šířit online, což narušilo snahu režimu celou událost utajit a popřít, že k ní vůbec došlo.

Tálibán se však snažil omezit chytré telefony ještě před těmito protesty. Vládní zaměstnanci v provincii Herát potvrdili, že omezení tam platí už zhruba dva měsíce. Ti, kteří nařízení nebrali vážně a přinesli si telefon do úřadu, o něj přišli. Hlídky jim zařízení zabavily a po následném protestu rozbily. Vedení hnutí argumentuje tím, že lidé tráví na telefonech příliš mnoho času a nepracují, přičemž technologie podle nich na pracoviště nepatří.

Dalším vážným problémem pro režim jsou neustálé úniky informací. Vládní úředníci totiž často používají své chytré telefony k fotografování interních dokumentů nebo nahrávání schůzek. Tyto materiály se následně dostávají na veřejnost ještě předtím, než je nejvyšší vůdce oficiálně schválí a podepíše. Úpadek produktivity kvůli internetu je sice celosvětovým problémem, Afghánistán je však jedinou zemí, která proti němu začala bojovat formou plošných legislativních zákazů a ničením majetku.