Pytláci, kteří ubili strážce antilop, dostali doživotí

Loni v lednu pobouřila veřejnost v postsovětské republice vražda dvaapadesátiletého inspektora Jerlana Nurgalijeva a vyvolala obavy o budoucnost antilopy sajga, připomněla agentura AFP. Nurgalijev, který zemřel dva dny poté, co ho pytláci zbili, se stal populárním hrdinou, symbolem odvahy a bezúhonnosti v zemi, ve které mají úřední osoby často pověst zkorumpovaných chamtivců.

V hospodářsky nejvýznamnějším městě Almaty kresba Nurgalijeva s mládětem sajgy v náručí zdobí fasádu jedné obytné budovy. Kazaši, jejichž kulturní kořeny sahají k dědictví kmenů kočovníků ve středoasijské stepi, mají silné citové pouto ke svým národním zvířatům: koním, orlům, levhartům a sajgám.

Antilopí populace dosáhla díky přísné ochraně za sovětských dob až dvou milionů kusů, oproti několika tisícům před bolševickou revolucí. Ale po získání nezávislosti Kazachstánu následoval rozkvět pytláctví, které sajgu opět přiblížilo zániku. Tradiční medicína v sousední Číně totiž využívá rohů samců, což vede ke zničující poptávce.

Kazašské úřady prodloužily až do roku 2021 zákaz lovu a posílily boj proti pytlákům, kterým hrozí až pětileté vězení.

"Pytláci jsou dobře vybaveni a vyzbrojeni. Počínají si zcela beztrestně," připustil na podzim prezident Kasym-Žomart Tokajev a slíbil potírat tuto "velice nebezpečnou formu organizovaného zločinu". Ale ve stepní zemi, která je pětkrát rozlehlejší než Francie a obývá ji necelých 20 milionů obyvatel, je dohled obtížný.

Současný počet antilop sajga v zemi se odhaduje na 334.000 kusů.