Turecko si zlepšuje pověst dodávkami lékařských pomůcek

"Je naděje po zoufalství a mnoho sluncí po temnotě," zní verš súfijského básníka Džaláleddína Rúmího ze 13. století, který je vytištěn na každé zásilce. Dodávky mají pomoci nejen v bitvě proti covidu-19, ale také při vylepšování pošramocených diplomatických vztahů Turecka.

S ohledem na napjaté vztahy se spojenci v NATO, které poznamenaly spory o turecký nákup a rozmísťování ruského systému protivzdušné obrany S-400 či porušování lidských práv v Turecku, Ankara doufá, že koronavirová krize pomůže napětí zmírnit.

Navzdory tomu, že se Turecko s více než 3700 oběťmi po nákaze koronavirem samo řadí ke státům nejvíce postiženým současnou pandemií, poslalo lékařskou pomoc do 61 zemí, včetně USA, Španělska, Itálie, Francie či Británie.

Ankara uvádí, že je třetím největším poskytovatelem humanitární pomoci během pandemie. Zasaženým zemím posílá roušky, ochranné obleky, testovací sady, dezinfekci či respirátory.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v dopise připojeném k jedné zásilce do USA a adresovaném jeho protějšku Donaldu Trumpovi vyjádřil naději, že projevený "duch solidarity" pomůže americkým politikům "lépe pochopit strategickou důležitost našich vztahů". Ankara čelí kvůli loňskému nákupu ruského systému S-400 hrozbě amerických sankcí.

Ve světle poskytnuté pomoci některým těžce zasaženým evropským státům vyzval Erdogan v sobotu Evropskou unii ke zintenzivnění spolupráce s Tureckem. "Doufám, že EU nyní chápe, že jsme všichni na jedné lodi," řekl.

Ačkoliv je Turecko stále kandidátem členství v EU, přístupový proces již dávno uvázl na mrtvém bodě kvůli sporům vyvolaným stavem lidských práv v zemi, zacházení se syrskými uprchlíky či průzkumné těžbě zemního plynu poblíž Kypru.

Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu uvedl, že turecká iniciativa zlepšila náladu ve vztazích s Washingtonem. "Byla po vyslání poslední turecké pomoci pozitivní atmosféra? Byla, a pozitivní atmosféra panuje i v očích (americké) veřejnosti," řekl Çavuşoglu, který však přiznal, že "klíčové problémy se Spojenými státy stále přetrvávají".

Turecko poslalo zásilky zdravotnického materiálu také do Libye, Iráku, Íránu, Ruska, Číny, balkánských států či na palestinská území. Tureckou pomoc obdržel i Izrael, a to navzdory dlouhodobému napětí vyvolanému tureckou kritikou budování židovských osad na Západním břehu Jordánu či sporu o status Jeruzaléma. Ankara rovněž vyslala lékařskou pomoc do 15 zemí Afriky, kde se snaží uplatňovat svůj vliv a navazovat obchodní vztahy.

Ne všechny zásilky pomoci se obešly bez problémů. Komerční dodávka plicních ventilátorů do Španělska byla pozdržena kvůli vývozním povolením. Za jinou, rovněž komerční, dodávku do Británie bylo Turecko kritizováno kvůli nedostatečné kvalitě respirátorů.

Ačkoliv aktivní diplomatická pomoc mohla způsobit pozitivní změnu atmosféry v problematických vztazích s některými zeměmi, analytici se domnívají, že turecká diplomatická snaha nebude mít trvalé výsledky, aniž by Ankara začala pracovat na konkrétním řešení základních sporných oblastí.

"Sebevíce dobré vůle, sebevíce zdravotnické diplomacie nezmění nesouhlas, který ve Washingtonu vyvolalo turecké rozmístění (ruského systému) S-400," řekl Fadi Hakura, výzkumník v Královském institutu pro mezinárodní vztahy v Londýně. "Pokud se chce Turecko zavděčit Washingtonu, musí ukončit (program) S-400."

Ředitelka Centra tureckých studií při Blízkovýchodním institutu ve Washingtonu Gonul Tolová uvedla, že sporné otázky mezi Tureckem a EU se nevyřeší přes noc. "I když některé země tureckou pomoc přivítaly, problémy Ankary se sousedy a západními spojenci jsou příliš vážné na to, aby byly vyřešeny několika symbolickými kroky," dodala.