Belgický premiér po zveřejnění výsledků podává demisi

První výsledky, po sčítání většiny hlasů, naznačily, že N-VA si zachovala pozici nejsilnější strany v Belgii a zadržela vzestup krajně pravicového hnutí Vlámský zájem, které se netají záměrem rozdělit Belgii. Podle předvolebních průzkumů byl právě Vlámský zájem pasován za vítěze voleb.

N-VA bude mít ve 150-členném federálním parlamentu 24 křesel a Vlámský zájem 20 mandátů.

Vlámská liberální strana (Open Vld) ve federálních a regionálních volbách "pohořela", když se ve Vlámsku umístila na šestém místě. Její člen, belgický premiér Alexander De Croo, v neděli pozdě večer vyvodil politickou zodpovědnost a oznámil svou rezignaci.

"Pro nás to byla obzvlášť těžká noc, prohráli jsme," řekl De Croo před novináři v emotivním projevu poté, co poblahopřál vítězům - N-VA a straně Vlámský zájem - k volebnímu vítězství.

De Croo přiznal, že slabé výsledky Vlámské liberální strany, pouhých osm křesel na federální úrovni, jsou v kontrastu s dobrými výsledky dosaženými frankofonními liberály z Reformního hnutí (MR) v regionu Brusel a ve Valonsku - MR bude mít celkem 18 křesel.

Šestnáct křesel získala frankofonní Socialistická strana (PS), sociálně-křesťanská strana Zapojení získá 15 mandátů, valonská Strana práce (PTB) 14 mandátů, po 12 poslanců budou mít vlámští křesťanští demokraté a vlámská socialistická strana Vooruit a osm De Croa. Valonští a vlámští zelení dohromady získali 1O poslanců.

Takové rozložení sil postavilo politiky před měsíce složitých jednání o vytvoření vládní koalice. Belgie drží světový rekord v počtu dní bez regulární vlády - 541 v letech 2010-2011. V současné sedmičlenné širokospektrální vládní koalici nebyly ani N-VA ani Vlámský zájem. Bez účasti některé z nich si těžko představit budoucí federální vládu.