Za IS bojují i Evropané, ženy se domů nevrací. Přečtěte si proč

Spiegel upozorňuje na existenci vesnic, kde vlaje černá vlajka IS a kde její obyvatelé žijí podle islámského práva šária. Podle německého deníku tyto vesnice slouží jako výcvikové tábory pro IS a jsou i místem, odkud IS získává další bojovníky. Podle Vice News však autor článku nepodává žádné důkazy pro svá tvrzení. To nicméně neznamená, že by IS v Bosně nebyl problém. Jako decentralizovaná Belgie, i Bosna čelí problému svého přílišného rozdělení na různé autonomní regiony, skrze které volně proudí teroristické sítě.

BalkanInsight nedávno přinesl zprávu, podle které IS má problémy se získáváním lidí v Bosně. Bosenský ministr bezpečnosti Dragan Mektič v prosinci řekl, že během posledních šesti měsíců neměl nikdo odejít, aby se přidal k IS. Podle jeho informací v současnosti je 120 občanů Bosny v Sýrii a Iráku. Více než 50 občanů zde bylo zabito a 60 se vrátilo, z toho 40 z navrátilců bylo vystaveno soudním procesům, dodal další čísla.

Experti potvrzují jeho slova. Vlado Azinovic, expert na terorismus z Oddělení mírových a bezpečnostních studií Sarajevské univerzity, připisuje pokles množství rekrutů cestujících k IS striktní kontrole aspirujících bojovníků a kriminalizaci těch, co už odcestovali. Důvodem podle něj ale může i být to, že IS urguje své příznivce, aby působili na domácí půdě. Podle Denise Hadzovice, generálního tajemníka Centra pro bezpečností studia, je třeba velký kredit připsat mezinárodním koalicím, které zatlačují IS v Sýrii a Iráku a díky kterým je mnohem těžší využít obvyklé přepravní cesty jako je např. Turecko.

Zatímco Bosna vykazuje klesající počet, jiné balkánské země mají stále poměrně vysoký počet přívrženců IS, kteří se k němu neváhají připojit na válečných polích i jinde. Rekordmanem mezi baltskými zeměmi je Kosovo. Podle studie Adriana Shtuniho „Dynamika radikalizace a násilného extrémismu v Kosovu“ (Dynamics of Radicalization and Violent Extremism in Kosovo), patří Kosovo mezi evropské země nejvíce zasažené fenomén islamistické radikalizace občanů ve vztahu k velikosti populace.

Na jeden milión lidí připadá 146 Kosovanů, kteří se připojili k IS. Celkově, podle oficiálních dat z května 2016, od roku 2012 minimálně 314 Kosovanů odcestovalo do Sýrie či Iráku. Většina z nich pochází z pětice měst sídlících na makedonské hranici.

Překvapiví rekruti - ženy

Z tohoto počtu bylo 44 žen a 28 dětí. BalkanInsight tvrdí, že všechny balkánské země se potýkají s problémem přitažlivosti IS pro balkánské ženy. Podle studie think-tanku Belgrade Center for Security Policy nelze určit jeden určující profil ženské rekrutky, přesto lze rozlišit mezi dvěma hlavními typy – mladými ženami (15 let), které cestují na území IS, aby si tam našli manžela, a 2) ženy, které už jsou vdané za džihádistu a doprovázejí jej na jeho cestě. Podle Shtuniho takové ženy většinou zůstávají na území IS a nevrací se, zvláště když je jejich manžel zabit, protože nemohou cestovat bez mužského doprovodu.

Podle studie jsou ženy vládami přehlížené jako možné agentky IS. V úvahu není brána přitažlivost IS, který jim nabízí možnost oprostit se od požadavků na ženy kladené západním materiálním světem a dojít k vlastnímu sebevyjádření v utopistické společnosti založené na morálce islámu. Ať se jedná o rození nové generace džihádistů nebo přebrání role učitelek a zdravotních sester, ženy jsou vítány IS jako potřebné osoby při budování chalifátu.

Studie zmiňuje množství faktorů, které přispívají k tomu, že balkánské ženy se přidávají k IS. V čele je nízký počet ekonomických příležitostí. Dalším faktorem, platným pro všechny baltské země je slabá vláda neschopná efektivně monitorovat odchody rekrutů IS. Dalším je silná síť salafistických charit a vzdělávacích organizací, které zprostředkovávají Balkáncům islamistické učení.

Důvody islamizace Balkánců

Právě posledně zmíněný faktor hraje podle Shtuniho studie hlavní roli v radikalizaci Kosovanů a je mnohem důležitějším než ekonomická beznaděj. Se ztrátou jasně definované národní identity a stále vzrůstajícím despektem k státu – stejně jako k evropským institucím typu EU – zůstal islám pro Kosovany jedinou konstantní a atraktivní identitou.

Islám poskytuje Kosovanům jak pocit sociální příslušnosti, tak jasně vyjádřitelný postoj k životu. Podle průzkumu uspořádaného v roce 2016 ohledně identity etnických Albánců, skoro jedna třetina dotázaných se cítí být spíše muslimy než Albánci.

Islám je pro Kosovany především přitažlivým svou vizí bratrské solidarity, se kterou se válkou a segregací postižení Kosované dokázali snadno ztotožnit a která jim pomáhala vyrovnat se s poválečnými traumaty. A IS tento pocit vzájemného závazku ku pomoci svému bratru v nesnázích využil při získávaní posil v jeho válkách.

Kosovští válečníci uvádějí jako důvody svého rozhodnutí zúčastnit se bojů pomoc druhům ve zbrani, jejich bratrům muslimům, kteří - podobně jako oni během srbské války - jsou ohroženi genocidou. Jeden z bojovníků to v televizním rozhovoru vyjádřil následovně: „Rozhodl jsem se cestovat do Sýrii z humanitárních důvodů.“