Nový pakt proti Islámskému státu? Události mohou nabrat rychlý spád

Na syrském území, kromě okolí Damašku, je od prosince loňského roku dodržováno příměří. Bohužel, tento úspěch nevedl k podpisu dokumentu z Astany ani ze strany představitelů syrské vlády, ani ze strany opozičních delegací. Další rozhovory ovšem můžou vést k přelomu a finálnímu řešení syrské občanské války.

Účelem jednání v Kazachstánu bylo uskutečnění vůbec prvního setkání zástupců Damašku s předáky nevládních ozbrojených skupin. V první řadě bylo dohodnuto zastavení veškerých útočných akcí, což je potřeba k vytvoření prostoru pro jednání a k politickému řešení konfliktu. To se ale netýká území pod kontrolou Islámského státu, která nadále mohou být cílem ofenzivních operací. Obavy, že tzv. Astanský proces může nahradit Ženevské mírové rozhovory o Sýrii, se Rusko, Turecko a Írán pokusily rozptýlit vyjádřením podpory pro rezoluci Rady bezpečnosti OSN číslo 2254, jejíž vznik iniciovaly USA.

Moskva se rozhodla změnit svůj postup v Sýrii z vojenských operací na diplomatická jednání. Kontakty jsou navazovány přímo s představiteli umírněné opozice, jejíž existence byla ještě před několika měsíci odmítána. Po zajištění přežití režimu syrského prezidenta Bašára al-Asada pomocí vojenské intervence se Kreml snaží o ukončení syrské občanské války.

Ruská média dokonce přestala syrské opoziční skupiny paušálně označovat jako teroristy. Jejich zástupci byli pozváni na setkání s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem do Moskvy. Mahmud al-Afandi, představitel opozice ze skupiny Lidová diplomacie, podle ruské zpravodajské agentury RIA uvedl, že pozvánku do Moskvy obdrželo 25 syrských předáků. Některá hnutí, např. Národní koalice opozičních a revolučních sil, účast odřekla.

Prozatím nejvážnějším porušením příměří se staly útoky íránských šíitských jednotek a útvarů syrských vládních sil na damašském předměstí Wadi Barada. Syrské opoziční skupiny odmítly v Astaně jednat s íránskými vyjednavači a trvaly na odchodu šíitských zahraničních bojovníků ze Sýrie.

Moskva se může smířit s politickým řešením konfliktu, kdy část území zůstane pod faktickou kontrolou opozice, ale formálně bude začleněna do syrského státu. Vladimir Frolov přirovnává takový postup ke vztahu Ruska a Čečenska. Damašek a Teherán se ale prozatím zdráhají akceptovat takové řešení, které by neumožňovalo úplnou vojenskou kontrolu nad Sýrií.

Proto bude pro Kreml v krátkodobém časovém horizontu klíčovou výzvou najít účinné páky na Bašára al-Asada a jeho íránské spojence. K prosazení příměří je nutné vyvinout tlak na všechny zúčastněné aktéry a následně přijmout politické řešení. Moskva svůj úmysl bere vážně a nedávno neváhala veřejně obvinit Damašek z porušování klidu zbraní.

USA se rozhovorů v Astaně aktivně neúčastnily. Americký velvyslanec v Kazachstánu byl sice jako pozorovatel jednání přítomen, ale Rusko si nepřeje, aby se Washington mírového procesu účastnil. Do budoucna bude ovšem spolupráce s EU a USA nevyhnutelná, protože rekonstrukce válkou zmítané Sýrie vyžaduje prostředky od všech významných sponzorů.

S nástupem nového prezidenta USA Donalda Trumpa mohou události nabrat rychlý spád. Existují náznaky, že Moskva a Washington spolu důvěrně komunikují a skrze Turecko sdílejí citlivé informace o Islámském státu. Americké právo Pentagonu zakazuje vést vojenské operace společně s Ruskem. Trump se těchto překážek ale může zbavit.

Ruská zpravodajská agentura Interfax ve čtvrtek informovala o společných rusko-tureckých náletech na cíle islámských radikálů nedaleko města Al-Báb v provincii Aleppo. Při plánování operace došlo k výměně informací mezi ruským velícím stanovištěm na letecké základně Hmímím a velitelstvím tureckých vzdušných sil. Pokud Moskva získala od Ankary i informace od amerických zpravodajských služeb, tak se přání Trumpova týmu spolupracovat s Ruskem v boji proti Islámskému státu možná naplnilo již několik dní po prezidentově inauguraci.