Islámský stát není poražen. Úkol pro americká vojska?

Živná půda pro návrat džihádistů

Iráčtí vojáci zůstali osamoceni, zahazovali své zbraně a utíkali před útoky, připomíná americký deník. Dodává, že militanti IS následně ovládli město Mosul a mnoho dalších menších měst na severu země, a to s nihilistickou brutalitou zahrnující veřejné sekání hlav a sexuální zotročování žen.

"Iráckým jednotkám trvalo tři roky přeskupit se a s pomocí amerických vojenských poradců a náletů dobyli Mosul a zbytek Iráku drženého IS," píše editorial. Poukazuje, že dnes je Mosul pozvolna obnovován, zbytky džihádistů jsou roztříštěné v poušti, ale boj rozhodně neskončil, protože byť IS jako takový zmizel, Irák zůstává živnou půdou pro jeho návrat.  

Washington a Bagdád podle nedávných zpráv stupňují rozhovory o zachování americké vojenské přítomnosti v Iráku, ale není jasné, o jak velký kontingent se má jednat, přičemž jeho role bude zřejmě podobná té, jakou hráli američtí vojáci při porážce IS, očekává chicagský server. Konstatuje, že šlo o pouhé poskytování rad iráckým velitelům a zpravodajskou podporu.

James Jeffrey, bývalý americký velvyslanec v Iráku, který nyní působí jako zahraničněpolitický analytik, nedávno médiím sdělil, že americký kontingent v Iráku bude zřejmě menší, než je současných 5,5 tisíce vojáků, uvádí prestižní deník. Připouští, že ponechání amerických vojáků v tak nestabilní oblasti, jakou je Irák, nikdy nepředstavuje jednoduché rozhodnutí, ale tvrdí, že taková dohoda by byla prospěšná pro oba státy.

"Mír v Iráku je zoufale křehký," varuje Chicago Tribune. Zdůrazňuje, že ši'íty ovládané úřady v Bagdádu nadále marginalizují sunnitskou menšinu, což zemi vystavuje nebezpečí znovuzrození sunnitského povstání a ačkoliv nyní islamističtí militanti  prohrávají, mohou se postavit na nohy, až dozrají podmínky a čas.    

Krvelačné odhodlání, zkáza a chaos

Podle editorialu je třeba mít na paměti, že IS nepotřebuje chalífát, aby v kyberprostoru nadále apeloval na vlky-samotáře, jakými byli například uzbecký přistěhovalec, který zabil na Halloween dodávkou osm lidí na Manhattanu, či Bangladéšan, který se 11. prosince pokusil odpálit v zaplněné stanici newyorského metra.

Přítomnost americké vojenské rozvědky v Iráku je potřebná k tomu, aby vystopovala a zastavila vše, co IS chystá, ať již jde o internetovou propagandu nebo sebevražedné útoky v Bagdádu, deklaruje renomovaný deník. Připomíná listopadová slova amerického ministra obrany Jima Mattise, že navzdory porážce IS v Iráku boj neskončil a i bez fyzického chalífátu organizace představuje hrozbu pro stabilitu v nedávno osvobozených oblastech i samotných Spojených státech.  

"Stejně tak je důležité, že další americká vojenská přítomnost v Iráku, i kdyby byla menší než současný sbor, souží také jeho protiváha Íránu, který usiluje o to, aby se Irák stal jednoho dne jeho vazalským státem," píše Chicago Tribune. Připouští však, že byť Irák i Spojené státy za odchod amerických vojáků v roce 2011 zaplatily vysokou cenu, Obamova administrativa tehdy neměla příliš na výběr, protože Bagdád odmítl její snahy o dojednání podmínek pro ponechání amerického kontingentu v zemi.

Názory na to, zda se Obama mohl snažit víc, se liší, uznává prestižní server, ale konstatuje, že tehdejší šéf Bílého domu učinil dobře, když neakceptoval odmítnutí iráckého parlamentu poskytnout americkým vojákům trestní imunitu před iráckými soudy. Obama si podle editorialu nicméně pozdě uvědomil závažnost hrozby IS, který v jistý moment označil za "univerzitní juniorku" a teprve poté změnil názor.   

Spojené státy ani Irák si nemohou dovolit znovu podcenit IS a jeho "krvelačné odhodlání" šířit zkázu a chaos, varuje Chicago Tribune. Soudí, že malý, specializovaný kontingent amerických vojáků může sloužit jako barikáda těmto plánům.