Turecko prodloužilo po puči výjimečný stav, už po sedmé

Výjimečný stav, který kabinetu umožňuje vládnout pomocí dekretů, je prodlužován vždy o tři měsíce díky poslancům vládní strany a strany tureckých nacionalistů. Dvě velké opoziční strany jsou tradičně proti. Podle nich vláda výjimečný stav využívá k pronásledování svých odpůrců, včetně novinářů a opozičních poslanců. Vláda se hájí tím, že výjimečný režim je nutný kvůli boji s teroristy.

Poprvé byl vyhlášen výjimečný stav na tři měsíce v červenci 2016 krátce poté, co se část armády v zemi neúspěšně pokusila o převrat. Během výjimečného stavu mohou být například vyhlášeny zákazy vycházení či shromažďování nebo mohou být kontrolována média.

Za teroristickou organizaci Ankara označuje mimo jiné hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který žije v USA a který podle ní pokus o puč v roce 2016 zorganizoval. Příznivce tohoto hnutí, i jen domnělé, turecká vláda dlouhodobě pronásleduje a od července 2016 tažení proti nim ještě zintenzivnila.

Kabinet po pokusu o puč zahájil rozsáhlé čistky ve státní správě a převzal i řadu soukromých podniků, včetně vydavatelství a novin. O práci přišlo na 160.000 lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů, z toho na 50.000 osob skončilo za mřížemi.