Írán trvá na ultimátu Evropě. Co bude s jadernou dohodou po 8. červenci?

Mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí dnes prohlásil, že Írán evropským signatářům neprodlouží 60denní lhůtu pro nalezení řešení. Teherán ji stanovil 8. května. Po jejím vypršení 8. července chce Írán začít obohacovat uran na více než 3,67 procenta, jež předpokládá dohoda. Tento týden navíc Íránci oznámili, že 27. června překročí další podmínky dohody, což jsou zásoby nízko obohaceného uranu a také těžké vody. Tajemník íránské nejvyšší bezpečnostní rady Alí Šamchání mezitím dnes prohlásil, že Írán jedná s Ruskem a Čínou o možném mechanismu pro urovnání sporu pro případ, že jednání s EU o jaderné dohodě selžou, informovala agentura TASS.

Íránský ministr ropného průmyslu Bídžan Zangáne dnes navíc Evropu obvinil, že nespolupracuje s Teheránem v otázce nákupu íránské ropy. Írán čelí obnoveným americkým sankcím, které zahrnují také prodej ropy.

Důvodem sankcí je loňské odstoupení USA od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu. Ostatní signatáři, mezi nimiž jsou tři evropské země Francie, Británie a Německo, chtějí, aby Írán dohodu dále dodržoval, a slíbili, že najdou náhradní mechanismy, které Íránu pomohou v době sankcí. Zatím se tak nestalo a Írán už vypověděl část dohody i ze své strany.

"Íránská lhůta zbylým signatářům dohody nemůže být prodloužena, další fáze (íránského odstoupení od dohody) začne podle plánu," řekl dnes Kamálvandí k termínu 8. července.

Podle agentury Reuters Německo, Francie a Británie chystají nové kroky, které mají Írán u dohody udržet. Se zástupci těchto tří zemí má 27. června v Paříži jednat Brian Hook z amerického ministerstva zahraničí, který má na starosti Írán. Do Teheránu podle Reuters možná zamíří ministři zahraničí tří evropských států.

We don’t want #Iran to get a nuclear weapon. We withdrew from the #JCPOA and are moving ourselves towards a set of policies which will convince Iran to behave like a normal nation. pic.twitter.com/mhEF0b8F5h

— Secretary Pompeo (@SecPompeo) 18. června 2019

Situace vyvolává obavy z bezpečnostního vývoje v oblasti Perského zálivu, kde USA posilují své armádní jednotky a kde bylo od května napadeno šest tankerů. Írán ujišťuje, že nemá zájem vést válku proti nikomu. Tajemník íránské nejvyšší bezpečnostní rady Alí Šamchání dnes řekl, že vojenská konfrontace mezi USA a Íránem nebude. "Není důvod k válce. Obviňování jiných zemí se stalo běžnou praxí amerických představitelů, kteří se snaží vytvářet tlak na jiné státy," řekl Šamchání.

K signatářům dohody patří vedle Číny ještě Rusko. Íránské sdělovací prostředky informovaly, že Rusko s Íránem tento týden podepsalo 12 dohod týkajících se spolupráce v energetice, železnici, zemědělství, farmaceutickém průmyslu a cestovním ruchu.

Za Rusko dohody podepsal ministr energetiky Alexandr Novak, který přijel do Íránu s delegací 120 podnikatelů. Podle íránské agentury Šána bylo podepsáno také memorandum o spolupráci, které zahrnuje ropu, plyn, petrochemické otázky, elektřinu a jadernou energetiku. Novak řekl, že se jednalo o rozvoji oblasti Kaspického moře.

Dnes odpoledne Šamchání oznámil, že Rusko a Čína jednají o možném mechanismu pro urovnání sporu pro případ, že jednání s EU o jaderné dohodě selžou. Nové americké sankce proti Íránu přinutily ostatní státy nekupovat íránskou ropu, jelikož by jim za to hrozily druhotné sankce. Šamchání podle agentury TASS uvedl, že by Írán mohl záležitost týkající se exportu ropy vyřešit.

Související

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.
Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

Více souvisejících

Írán jaderná dohoda s Íránem EU (Evropská unie) Čína

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 5 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy