Ankara poslala do tří kurdských měst obrněné vozy. Starostové sesazeni, 400 osob zatčeno

Vnitro jako důvod uvedlo, že starostové měst Van, Diyarbakir a Mardin podporovali kurdské separatisty. 

Odvolaní z úřadu byli starosta Diyarbakiru Adnan Selçuk Mizrakli, Mardinu Ahmet Türk a starostka Vanu Bedia Özgökçeová, jejich funkce převzali guvernéři příslušných provincií, kteří jsou na rozdíl od volených úřadů starostů jmenováni prezidentem na doporučení ministra vnitra. Místní média dnes zveřejnila záběry z okolí zmíněných radnic, u nichž policie postavila uzávěry a hlídkuje u nich s obrněnými vozy.

Ministerstvo vnitra rovněž informovalo, že policie dnes provedla rozsáhlou operaci, během níž pozatýkala kvůli podezření ze spolupráce s PKK 418 lidí ve 29 provinciích, zejména v Diyarbakiru, Mardinu a Vanu.

Vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zbavila úřadů za poslední tři roky už více než stovku starostů zvolených za prokurdskou Lidovou demokratickou stranu (HDP). Vláda označuje tuto stranu za politické křídlo Strany kurdských pracujících (PKK), což HDP odmítá. PKK, považovaná Ankarou, EU i USA za teroristickou organizaci, vede od 80. let minulého století ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku i dalších oblastech obývaných Kurdy.

V posledních letech skončilo také ve vězení několik poslanců HDP, které turecká vláda viní z podpory terorismu kvůli údajnému napojení na PKK. Za mřížemi je několik let i bývalý šéf HDP Selahattin Demirtaş, odsouzena byla i druhá šéfka strany Figen Yüksekdagová.

Kritiku a velký mediální ohlas si vysloužila turecká vláda na podzim 2016, kdy během čistek ve státní správě po pokusu části armády o puč v červenci téhož roku sesadila z funkcí třicítku starostů, zejména na kurdském jihovýchodě. Jako důvod rovněž uvedla jejich napojení na PKK. Některé ze starostů i zatkla, například starostku Diyarbakiru Gültan Kişanaková. Kroky Ankary tehdy vyvolaly v ulicích prostesty.