Zaútočme na Sýrii, žádá nově Británie. Rada bezpečnosti OSN selhala

"Je možné reagovat na chemické zbraně bez úplné jednoty v Radě bezpečnosti OSN? Tvrdím, že ano, protože by jinak nebylo možné reagovat na takové ohavnosti a takové zločiny," prohlásil dnes William Hague v rádiu BBC.

"Rada bezpečnosti OSN nebyla ohledně Sýrie jednotná, upřímně řečeno - neplnila své povinnosti vůči Sýrii, jinak by byla lepší šance tento konflikt už dávno ukončit," dodal.

Jakákoli ostřejší usnesení Rady bezpečnosti OSN proti režimu v Damašku dosud blokuje Čína a Rusko.

Po údajném chemickém útoku poblíž Damašku, který si prý vyžádal stovky mrtvých, Rada bezpečnosti OSN naléhavě vyzvala k vyšetření incidentu. V orgánu, v němž mají právo veta Rusko a Čína, tedy země stranící spíše režimu Bašára Asada, se ale nenašlo dost hlasů k jeho odsouzení. Británie patří k nejhorlivějším zastáncům "tvrdé odpovědi".

Asad v rozhovoru pro ruský tisk popřel, že by za incidentem stály jeho síly.

Jak to bylo s použitím chemických zbraní

Hlavně připomínka je, že vedle skutečné krvavé války v Sýrii pokračuje i válka propagandistická a nejnovější „vládní chemický útok" nese všechny její znaky, píšou literarky.cz.

Původce informací o chemickém útoku, Al Arabíja, totiž není v syrském konfliktu nezúčastněná. Saúdská královská rodina si ji založila v roce 2002 k prosazování své propagandy a potřeb a táž rodina je hlavním sponzorem veškerých snah o svržení Asadova režimu. „Chemický útok" se navíc odehrál jen pár týdnů poté, co šéf saúdské tajné služby a člen královské rodiny princ Bandar bin Sultán v Moskvě marně nabízel mnohamiliardové investice výměnou za to, že Kreml přestane chránit Bašára Asada a jeho režim.

Podle dostupných zpráv dokonce Putinovi položil k nohám celou Evropu – Rijád prý byl ochoten zajistit, že členské státy Rady pro spolupráci zemí v Perském zálivu (GCC) nepovedou v budoucnu přes syrské území plynovody směřující do Evropy, aby nepoškozovaly zájmy Gazpromu, potažmo Ruska. Princ Bandar byl ale v Moskvě odmítnut, protože Kreml se podle všeho bojí jediného, a to že případný postasadovský chaos poslouží saláfistickým džihádistům jako živá voda. Koneckonců, z Aleppa do čečenského Grozného je to vzdušnou čarou jen 900 kilometrů, a tak je pravděpodobné, že příští zastávkou globálního džihádu by se mohl stát Kavkaz. Právě tato vyhlídka je zřejmě hlavním důvodem, proč Moskva Damašek neopustí.