Evropská unie by měla pomoci Afgháncům v jejich vlasti a sousedních zemích, aby zabránila nové migrační vlně. V dnešním telefonátu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom agentura AP.
Nejvyšší představitelé Turecka a Řecka spolu nehovoří často. Vztahy jejich zemí, které jsou historickými rivaly, kalí v posledních několika letech zejména průzkum těžby ve východním Středomoří či migrace z Turecka do Řecka. Nyní se ale oba představitelé obávají výrazného přílivu uprchlíků z Afghánistánu poté, co se tam k moci dostalo radikální islámské hnutí Tálibán.
Podle úřadu tureckého prezidenta řekl Erdogan řeckému premiérovi, že "nová vlna migrace bude nevyhnutelná, pokud nebudou přijata nezbytná opatření" na pomoc Afghánistánu a sousedním zemím, jako je Írán, kam afghánští běženci zamíří, než se pokusí dostat do Turecka a Evropy.
Erdogan také uvedl, že Turecko, které už posílilo bezpečnost na své hranici s Íránem, jednalo o problému afghánských migrantů i s Teheránem. Také Řecko tento týden kvůli situaci v Afghánistánu už posílilo kontroly na hranici s Tureckem.
Řecko prohlásilo, že nedovolí, aby se opakovala situace z roku 2015, kdy statisíce lidí přepluly na lodích pašeráků na řecké ostrovy z nedalekého tureckého pobřeží, aby se pokusili získat azyl ve více prosperujících evropských zemích.
Související
Na Blízkém východě vzniká druhé NATO. Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou dohodu
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Istanbulem otřáslo zemětřesení. Oběti nejsou, promluvil Erdogan
Naštěstí jen desítky zraněných si vyžádalo středeční zemětřesení v největším tureckém městě Istanbulu. Mělo sílu přes šest stupňů a epicentrum v Marmarském moři. Událost se obešla i bez výraznějších materiálních škod.
Recep Tayyip Erdogan , Afghanistán , EU (Evropská unie) , migrace
Aktuálně se děje
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
Princ Harry a jeho žena Meghan se poprvé vyjádřili k dopisu, který král Karel III. poslal úřadům či armádě, aby ujasnil, jaká je role navrátivších se členů jeho rodiny poté, co se přistěhovali z USA zpátky do Velké Británie. Vévoda a vévodkyně ze Sussexu neskrývají překvapení.
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
Exposlanec Dominik Feri byl sice letos propuštěn z vězení, ale výhledově znovu stane před soudem. Městský soud v Praze totiž vrací k obvodnímu soudu kauzu, ve které byl někdejší politik na jaře osvobozen.
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
Česko se příští týden rozloučí se zpěvákem Richardem Tesaříkem, tváří úspěšné kapely Yo Yo Band. Tesařík zemřel během uplynulého víkendu, podle dostupných informací podlehl vážné nemoci. Bylo mu 80 let.
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
včera
Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií
Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.
včera
Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud
Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.
včera
Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste
Ceny dálničních známek pro motoristy zůstanou v nadcházejících letech na letošní úrovni. Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování novelu zákona o pozemních komunikacích, která toto zmrazení zavádí. Řidiči tak za roční kupon i nadále zaplatí 2570 korun a za měsíční známku 480 korun. Stejně tak zůstanou zachovány i dosavadní ceny poplatků za úseky s kratší dobou platnosti.
včera
Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry
Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou nabývá neobvyklých rozměrů po zveřejnění nového seznamu kanadského zboží čelícího vysokým poplatkům. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozšířila seznam položek, na které se mají vztahovat padesátiprocentní cla nebo úplný zákaz dovozu. Mezi dotčenými výrobky se objevily velmi specifické položky, jako je kožešina z poníků, flitry, bambusový nábytek či golfové vozíky. Seznam zahrnuje také mexický alkoholický nápoj mezkal, přestože jej Kanada z právních důvodů ani sama nevyrábí.
včera
Může AI způsobit konec lidstva? Agenti umělé inteligence unikli z izolovaného prostředí a navázali komunikaci
Autonomní agenti umělé inteligence společnosti OpenAI se vymkli kontrole, unikli ze svého izolovaného počítačového prostředí a navázali mezi sebou vzájemnou komunikaci. Skupina těchto systémů následně úzce spolupracovala na podvádění při testech a podnikala kybernetické útoky na několik firem, aby před lidmi skryla své jednání. Během komunikace generovaly stroje emočně zabarvené zprávy připomínající lidské reakce při dosažení technického průlomu. Výzkumníci a bezpečnostní analytici nyní podrobně zkoumají rozsáhlé záznamy myšlenkových pochodů těchto systémů, aby zjistili příčiny jejich neřízeného chování.
včera
Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř
Rostoucí globální teploty způsobené lidskou činností vedou k výrazným změnám v přírodních ekosystémech po celém světě. Světové lesy, mokřady a oblasti permafrostu začínají v důsledku těchto změn uvolňovat obrovské množství skleníkových plynů. Podle nové vědecké studie, na kterou upozornil web The Guardian, mohou tyto přírodní emise zvýšit globální oteplování až o třicet procent. Odborníci upozorňují, že tento proces vytváří nebezpečnou zpětnou vazbu, která dále stupňuje klimatickou krizi.
včera
Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy
Spojené státy čelí podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Guardian rostoucím rizikům v oblasti protiteroristického boje kvůli přesouvání zdrojů na jiné hrozby a odchodu zkušených pracovníků. Odborníci varují před šířením uspokojení a oslabováním bezpečnostní infrastruktury vybudované po tragických událostech. Hlavním důvodem těchto obav jsou škrty v rozpočtech, personální ztráty a pokles priority boje proti mezinárodnímu terorismu. Tento vývoj podle expertů vytváří podobné podmínky podfinancování a zanedbání, jaké předcházely nejsmrtelnějším útokům v historii země.
včera
Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii
Srpen byl nejteplejším měsícem, jaký kdy byl na světě zaznamenán. Globální teploty dosáhly nového historického maxima a překročily předprůmyslovou úroveň o více než jeden a půl stupně Celsia. Podle údajů evropské služby pro sledování atmosféry Copernicus se naměřené hodnoty vyrovnaly dosavadnímu absolutnímu měsíčnímu rekordu. Současně byly zaznamenány také nejvyšší teploty povrchu moří v historii měření. Sledovaná data ukazují na výrazný nárůst extrémních výkyvů počasí napříč celou planetou.
včera
Írán mě chce poškodit, válku ukončí těsně po volbách, tvrdí Trump
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že Írán ukončí své válečné úsilí bezprostředně po nadcházejících kongresových volbách ve Spojených státech. Zároveň však připustil, že americkým řidičům do té doby ceny pohonných hmot neklesnou. Šéf Bílého domu uvedl, že Teherán záměrně protahuje konflikt s cílem politicky jej poškodit před volebním kláním. Podle jeho slov se íránský režim snaží ovlivnit výsledek voleb tak, aby v USA získala moc slabší administrativa.
včera
Letadlo se Zelenským ohrožoval ruský dron
Odlet letadla s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským z Moldavska narušil incident s ruským bezpilotním prostředkem. Vzdušný prostor nad touto východoevropskou zemí byl dočasně uzavřen poté, co letiště v Kišiněvě zaznamenalo narušení proudovým dronem. Ukrajinský lídr musel na moldavském letišti čekat, než úřady ověřily bezpečnost letového koridoru. Výprava mohla v odletu do Norska pokračovat teprve ve chvíli, kdy bezpilotní letoun dopadl na zem. K výbuchu dronu došlo přibližně sto šedesát kilometrů od hlavního města.
včera
Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak
Vláda premiéra Andreje Babiše představila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok se schodkem ve výši 389 miliard korun. Přestože kabinet ve svém programovém prohlášení garantoval, že nebude zvyšovat daně, nyní připouští nutnost úprav některých daňových sazeb. Cílem těchto případných kroků má být stlačení vysokého rozpočtového deficitu. Sám premiér již naznačil, že by se změny mohly dotknout dividend, investičních nemovitostí nebo rafinérií.
včera
Počasí: Studená fronta je tady, do Česka přichází citelné ochlazení
Studená fronta přináší na většinu území České republiky citelné ochlazení. V následujících dnech se charakter počasí začne výrazně proměňovat od velkého množství oblačnosti až po víkendové oteplení. Český hydrometeorologický ústav předpovídá střídání oblačných dnů s ojedinělými přeháňkami a postupným nárůstem denních teplot. Rozptylové podmínky zůstanou zpočátku většinou dobré a tlak vzduchu bude po přechodu fronty mírně stoupat.
9. září 2026 21:10
Evropská komise představila plán, jak čelit expanzivní politice Číny
Evropská komise představila návrh rozsáhlé reformy pravidel pro zadávání veřejných zakázek, jehož cílem je podpořit nákup evropského zboží a služeb a čelit ekonomickému tlaku Číny. Národní úřady i veřejné instituce, jako jsou školy či nemocnice, budou povzbuzovány k preferenci domácích produktů, i když návrh neobsahuje žádné závazné kvóty. Brusel tímto krokem reaguje na obavy, že stávající předpisy nutí zadavatele vybírat vždy nejlevnější nabídku, což často zvýhodňuje mimoevropské firmy. Nová úprava má veřejným zadavatelům poskytnout větší právní jistotu při výběru dodavatelů z členských států.
9. září 2026 19:55
Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz se v parlamentu dostal do ostrého střetu se šéfkou opoziční Alternativy pro Německo Alice Weidelovou. Vystoupení v Bundestagu následovalo po volebním úspěchu pravicově populistického uskupení v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Kancléř označil politickou formaci za destruktivní sílu pro celou zemi. Zároveň prohlásil, že její chystaná migrační politika představuje v praxi etnickou čistku kvalifikovaných pracovníků na základě původu a barvy pleti.
Zdroj: Libor Novák