V Bejrútu pokračují masivní demonstrace. Hořelo u parlamentu, lidé žádají pád vlády

Libanonská policie dnes použila slzný plyn proti demonstrantům v Bejrútu, kteří házeli kameny u zátarasů blízko budovy parlamentu, píše agentura Reuters. Podle záběrů z místní televize začalo u náměstí blízko parlamentu hořet. Demonstranti také vzali útokem ministerstva dopravy a bydlení. Masivní protivládní demonstrace v Bejrútu pokračují druhý den v reakci na ničivý úterní výbuch dusičnanu amonného ve skladu tamního přístavu.

Exploze si vyžádala životy 158 lidí a dalších 6000 zranila. Škody jsou odhadovány na miliardy dolarů.

Na náměstí u parlamentu a nedalekém náměstí Mučedníků se podle Reuters shromáždily tisíce lidí. Podle záběrů libanonské televize začalo hořet u náměstí před parlamentem, když se demonstranti snažili dostat přes zátarasy. S demonstranty se střetly pořádkové síly vybavené ochrannou výstrojí a obušky.

Rage against the elite #Lebanon pic.twitter.com/1Ukwp8lFGN

— Quentin Sommerville (@sommervilletv) August 9, 2020

"Chceme zničit a zabít vládu. Nedali nám práci ani práva," uvedl na dnešním protestu 19letý nezaměstnaný Nissan Ghraví.

K rezignaci dnes libanonskou vládu vyzval také maronitský patriarcha Béchara Butrus Rai. Vláda by podle něj měla odstoupit, jestliže "nemůže změnit způsob svého řízení země" a pomoci jí zotavit se z úterní katastrofické exploze.

A few pictures that were shared today document how men in civilian clothes used real arms/weapons to target protestors yesterday. If you're wondering who they are, they work for the speaker of the parliament Nabih Berri. They use this same tactic since 2015. #lebanon pic.twitter.com/dMta0YgGEE

— Luna Safwan - لونا صفوان (@LunaSafwan) August 9, 2020

Svou rezignaci dnes oznámila ministryně informací Manál Abdas Samádová, což zdůvodnila explozí a neschopností vlády zavést reformy.

V sobotu se v centru Bejrútu uskutečnila největší demonstrace od loňského října, kdy tisíce Libanonců vyšly do ulic na protest proti korupci a podle nich neschopnému vedení země. Sobotního protestu se podle Reuters zúčastnilo kolem 10.000 lidí. Demonstranti zaútočili na budovy ministerstev zahraničí, ekonomiky a energetiky a poškodili kanceláře Sdružení libanonských bank. O život přišel policista a podle Libanonského Červeného kříže bylo zraněno více než 170 lidí. Dnes se demonstrantům podle Reuters podařilo proniknout do kanceláří ministerstev dopravy a bydlení.

Libanon se již mnoho měsíců potýká s vážnou hospodářskou krizí, označovanou za nejhlubší od občanské války z let 1975-1990. Situaci v zemi dále zhoršila pandemie covidu-19 a úterní výbuch mnozí Libanonci vnímají jako poslední kapku, tragédii přitom přičítají nedbalosti libanonských politiků.

Dosud se uvádělo, že výbuch byl pravděpodobně následek požáru, jenž vznikl v blízkosti skladu s 2750 tunami dusičnanu amonného, který tam byl neprofesionálně uskladněn šest let od zabavení z lodi ruského podnikatele. Prezident Michel Aún v pátek řekl, že se musí zjistit, zda šlo o nehodu, nebo zda výbuch nemohl způsobit vnější zásah. Odmítl ovšem výzvy k mezinárodnímu vyšetřování.

Související

Zničené silo po explozi v Bejrútu

V Libanonu rezignovala ministryně informací. Kráter po výbuchu je hluboký 43 metrů

Svou rezignaci dnes oznámil první člen libanonské vlády, ministr informací Manal Abdal Samád. Oznámila to podle zahraničních agentur televize Al-Džadíd. Ministr zdůvodnil své odstoupení neschopností vlády provádět reformy a reakcí na ničivou úterní explozi v bejrútském přístavu. Ta po sobě zanechala kráter hluboký 43 metrů, sdělil dnes libanonský bezpečnostní zdroj s odvoláním na posudek francouzských pyrotechniků vyslaných na místo.

Více souvisejících

demonstrace v Libanonu ,  Bejrút ,  libanon ,  exploze v libanonském Bejrútu (4. srpna 2020) ,  Michel Aún

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

před 4 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

před 6 hodinami

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

před 8 hodinami

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

před 8 hodinami

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem

Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo

Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

před 13 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.

včera

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.

včera

Steve Witkoff

Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.

včera

Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy