Libanonci si připomínají rok od začátku masových protestů, krizi umocnila exploze v Bejrútu

Loni 17. října libanonská vláda zavedla nové daně a poplatky, mimo jiné na tabák, benzin i za některé sociální platformy, včetně používání sítě WhatsApp. Cílem bylo snížit dluh Libanonu, který patří dlouhodobě k nezadluženějším zemím světa.

People in Lebanon marked the first anniversary of protests against the country’s political elite by marching toward the site of Beirut’s port explosion.Nearly 200 people died in the August explosion. Protests were in response to corruption and growing unemployment and poverty. pic.twitter.com/IZ0sLtcmVX

V reakci na úsporná opatření vypukly masové protesty proti vládě premiéra Saada Harírího, kterou demonstranti obviňovali z korupce a drancování ekonomiky. Premiér sice vzápětí slíbil Libanoncům rychlé reformy a od zavedení nových daní ustoupil, demonstranti v ulicích ale dál požadovali odchod vlády a nakonec přiměli Harírího k rezignaci.

Hlubokou hospodářskou krizi v Libanonu dále zhoršila pandemie nemoci covid-19 a ničivá exploze dusičnanu amonného ve skladu v bejrútském přístavu, při níž zemřelo přes 190 lidí, více než 6000 osob bylo zraněno a tisíce lidí přišly o domovy. K požadavkům demonstrantů se poté přiřadilo i rychlé vyšetření této tragédie.

Kvůli explozi v přístavu rezignoval v srpnu kabinet Hasana Dijába, který ve funkci premiéra vystřídal Harírího. Ten nyní prohlašuje, že je připraven ujmout se znovu vlády.

"Již rok protestujeme v ulicích za sociální a ekonomické reformy a nic se nezměnilo," řekl agentuře AFP sedmdesátník Abíd Sabagh na náměstí Mučedníků, které je pravidelným dějištěm demonstrací. "Naším cílem je nahrazení zkorumpovaných politiků, kteří dál bojují o funkce," dodal.