Sýrie propouští vězně pomalu, navzdory koronaviru

Syrské zdravotnictví je po téměř deset let trvajícím konfliktu výrazně oslabené a je otázkou, zda by dokázalo čelit vysokému počtu nakažených. Vláda v Damašku zatím oznámila, že se nákaza v zemi potvrdila u 19 lidí a dva nemoci podlehli.

Zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen minulý týden varoval před následky, které by šíření vysoce infekčního onemocnění respiračního systému mělo v syrských věznicích, a vyzval k urychlenému propouštění trestanců.

Prezident Asad 22. března rozšířil seznam trestných činů, na které se vztahuje amnestie z loňského září. Organizace na ochranu lidských práv ale uvádí, že dosud bylo ze syrských věznic propuštěno jenom několik stovek lidí odsouzených za drobnou kriminální činnost, a vyzvaly Damašek, aby propouštěl vězně jako ostatní státy. Připomněly mu také postup jeho íránského spojence, kde kvůli koronaviru domů z vězení odešly desetitisíce vězňů.

Podle Syrské sítě pro lidská práva (SNHR), se Asad snaží přehlížet výzvy organizací na ochranu lidských práv, které žádají propouštění trestanců kvůli obavám z šíření nemoci ve vězeních. Organizace zároveň upozornila, že v rámci amnestie nebyli propuštěni žádní občanští aktivisté ani kdokoliv jiný z desetitisíců politických vězňů.

Podle Lynn Maaloufové z Amnesty International, by se mohl koronavirus v syrských věznicích rychle šířit kvůli špatným hygienickým podmínkám, přeplněnosti a nedostatku čisté vody.

Syrská státní média neuvedla, kolik vězňů bylo dosud propuštěno a jakých trestných činů se dopustili. Podle SNHR to ale byli mimo jiné pašeráci či podvodníci.

Od loňského vyhlášení amnestie syrské úřady podle SNHR zadržely bez uvedení důvodů 665 lidí, 116 lidí zemřelo v důsledku mučení ve vazbě a 232 bylo propuštěno.

Vyšetřovatelé OSN a západní organizace na ochranu lidských práv se domnívají, že syrské úřady od začátku konfliktu uvěznily a mučily desetitisíce lidí. Nezávislá vyšetřovací komise OSN v roce 2018 uvedla, že není jasné, kde se zadržení nacházejí a je možné, že mnozí už nejsou naživu. Asadova vláda obvinění odmítá.

Součástí syrských věznic jsou podle Sary Kayyaliové z Human Rights Watch (HRW) zařízení kontrolovaná bezpečnostními agenturami, jejichž existenci úřady popírají. Tamní vězni podle HRW čelí mučení a je jim odepírána lékařská péče. Kayyaliová zároveň vyjádřila obavy z toho, že by v případně nakažení koronavirem syrský režim tyto vězně zlikvidoval.

Írán v únoru oznámil, že dočasně kvůli koronaviru propustil 85.000 vězňů, včetně politických. Tunisko kvůli koronaviru propustilo 1420 trestanců a Maroko 5654. Alžírsko omilostnilo 5037 vězňů, ale podle Reuters výslovně neuvedlo, že to je kvůli pandemii.