Turci už zabili či zajali stovky Kurdů, konflikt znepokojuje Rusko čím dál víc

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podle agentury Ria Novosti řekl, že Damašek a Ankara by měly respektovat jejich bilaterální dohodu z Adany z roku 1998.

Adanský pakt podle agentury Reuters stanoví mimo jiné, za jakých podmínek může turecká armáda překročit hranici na severu Sýrie kvůli zajištění bezpečnosti. V dohodě se také píše, že Damašek nemá tolerovat na svém území členy Strany kurdských pracujících (PKK). Tato organizace bojuje na jihovýchodě Turecka proti turecké vládě za autonomii Kurdů a Ankara o ní tvrdí, že spolupracuje se syrskými kurdskými milicemi, jež jsou cílem nynější turecké invaze na severovýchodě Sýrie.

Ruský ministr zahraničí dnes také podle RIA Novosti řekl, že turecká operace umožnila útěk bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS) ze zajateckých táborů na severovýchodě Sýrie. Ty střežily syrské kurdské milice, které ale nyní musí bojovat s tureckou armádou.

Turecká ofenziva vyvolala obavy z obnovení moci IS, k jehož porážce v Sýrii výrazně přispěly právě syrské milice podporované donedávna Spojenými státy. USA své vojáky z oblasti stáhly, což kromě Kurdů kritizoval i Západ, američtí demokraté i někteří republikáni prezidenta Donalda Trumpa.

Francouzský ministr zahraničí Jean Yves Le Drian dnes v této souvislosti podle agentury AP uvedl, že stažení amerických jednotek nutí evropské země přehodnotit svou alianci s USA v regionu. Le Drian ve francouzském rozhlase také řekl, že Francie nyní obrací zrak na Rusko a bude hledat "společné zájmy", jak porazit IS v Sýrii. Podle Le Driana je totiž tureckou ofenzivou proti syrským Kurdům ohrožena i bezpečnost Francie.

Turecko tvrdí, že cílem jeho operace je vyčistit oblast v severní Sýrii u jejích hranic od teroristů, za něž označuje kurdské milice. Chce tam také vytvořit 30 kilometrů široké pásmo, kam hodlá převézt z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků. Snahou Ankary je zejména omezit vliv syrských Kurdů u jejích hranic, protože na druhé straně hranice žije početná kurdská menšina a operují tam kurdští separatisté.