V Idlibu zuří těžké boje. Zahynuli vojenští experti Ruska a Turecka

V severozápadní syrské provincii Idlib přišli o život ruští a turečtí vojenští odborníci. Informovalo o tom dnes ruské ministerstvo zahraničí, podle něhož odpůrci vlády syrského prezidenta Bašára Asada v posledních dvou lednových týdnech zaútočili v deeskalační zóně v Idlibu více než tisíckrát. Kolik ruských a tureckých vojenských expertů přišlo o život, nicméně není jasné.

Prohlášení umístěné na webu ruského ministerstva upozorňuje na růst násilí v oblasti Idlibu. Počty mrtvých a raněných mezi syrskými vojáky a civilisty prý dosáhly stovky a "tragicky zemřeli ruští a turečtí vojenští specialisté," uvedla ruská diplomacie. Pokračují také pokusy o útoky s využitím dronů na ruskou leteckou základnu Hmímím.

Podle údajů SOHR však na severozápadě Sýrie od poloviny prosince bylo zabito také více než 300 civilistů. Ve čtvrtek to bylo 17 civilistů včetně dětí, tvrdí organizace. Deset civilistů bylo zabito "při ruském leteckém útoku na východním okraji města Idlib" a sedm dalších jinde v provincii Idlib nebo v sousední provincii Halab při dělostřelecké palbě nebo při vzdušných úderech syrského režimu nebo Rusů, uvedla SOHR.

Podle ruského ministerstva zahraničí vývoj svědčí o "nepřijatelném posílení teroristů v Idlibu", kteří se tam prý těší beztrestnosti a plné svobodě jednání. "Přesun části ozbrojených skupin ze zóny deeskalace na severovýchod Sýrie a potom do Libye dostal koncentraci radikálů na kritickou hranici," varují moskevští diplomaté.

Dokument také uvádí, že Rusko i nadále úzce spolupracuje s Tureckem a Íránem v Sýrii, kritizován je v něm naopak přístup Spojených států.

Ofenzivu v Idlibu zahájila syrská armáda loni v dubnu a do srpna, kdy bylo vyjednáno křehké příměří oznámené Moskvou, tam zahynula tisícovka civilistů. Boje znovu zesílily koncem listopadu.

V lednu začala platit dohoda o klidu zbraní oznámená Ruskem, které stojí na straně Damašku, a Tureckem, které podporuje některé povstalce. Boje nicméně přesto pokračovaly. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) v úterý informoval, že od začátku prosince boje v Idlibu přinutily více než půl milionu lidí opustit domovy.

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel

Před pěti lety dopadlo na syrskou vojenskou základnu Šajrát téměř šest desítek amerických střel s plochou dráhou letu. Jednalo se o proklamovanou odvetu za chemický útok v Chán Šajchúnu, k němuž došlo 4. dubna 2017. Americká reakce však měla spíše symbolický než vojenský rozměr, domnívá se Jan Daniel, vedoucí Výzkumné skupiny pro Střední východ a severní Afriku na pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížil, proč se kolem zmíněných událostí vyrojilo velké množství konspiračních teorií, jaká byla role Ruska či jak křehká je v současnosti zdánlivá konsolidace syrského vládnoucího režimu.

Více souvisejících

Ruské angažmá v Sýrii Syrská krize Sýrie Rusko Turecko

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy