Před pěti lety dopadlo na syrskou vojenskou základnu Šajrát téměř šest desítek amerických střel s plochou dráhou letu. Jednalo se o proklamovanou odvetu za chemický útok v Chán Šajchúnu, k němuž došlo 4. dubna 2017. Americká reakce však měla spíše symbolický než vojenský rozměr, domnívá se Jan Daniel, vedoucí Výzkumné skupiny pro Střední východ a severní Afriku na pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížil, proč se kolem zmíněných událostí vyrojilo velké množství konspiračních teorií, jaká byla role Ruska či jak křehká je v současnosti zdánlivá konsolidace syrského vládnoucího režimu.
Do jaké míry jsou události z Chán Šajchúnu s pětiletým odstupem vyšetřeny a rekonstruovány? Vidíte nějakou podstatnou otázku, která zůstává nezodpovězena?
Přijde mi, že s pětiletým odstupem je z chemického útoku v Chán Šajchúnu už pouze jedna z epizod konfliktu v Sýrii a že podstatných nezodpovězených otázek již mnoho není. S ohledem na počet obětí a svědectví přeživších se všechny strany konfliktu shodly, že byly použity chemické zbraně. Vyšetřovací komise OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní se jasně vyjádřila, že použitá látka – nervový plyn sarin – odpovídala složením chemickým zbraním vlastněným syrským režimem před jejich údajným zničením v roce 2013. Komise také poukázala na to, že plyn nejspíše unikl z letecké bomby, což silně ukazuje také právě na syrský režim, neboť mimo něj a Rusko neměl v té době v dané oblasti k dispozici letectvo. Zpráva tak ukázala na syrský režim jako na zodpovědnou stranu. Americká vláda zároveň označila konkrétní letadlo syrského vládního letectva a rekonstruovala jeho trasu ze syrské letecké základny. Otázkou tak zůstává asi spíše motivace, proč právě útok na tohle město v tuhle konkrétní dobu a samozřejmě kdo k tomu dal rozkaz a kdo byl do akce zapojený na syrské straně.
Kolem incidentu se objevilo značné množství konspiračních teorií a „alternativních“ vysvětlení, závěrům Vámi zmíněné komise OSN ze září 2017 navzdory. Velké pozornosti se jim dostávalo především v ruských či proruských médiích. Jak působily z pohledu odborníků na Sýrii, respektive blízkovýchodní region?
Syrský konflikt se od začátku povstání odehrával velmi silně jak na bojištích – či na ulicích obsazených demonstranty –, tak i v informačním prostoru. Z tohoto pohledu snaha Ruska a syrského režimu prosadit svoji verzi událostí v Chán Šajchúnu, které by svalily vinu na jiné aktéry, či alespoň co nejvíce zamlžit informace o tom, co se stalo, nabídnutím řady různých teorií, není příliš překvapivá. Tyto strategie použila ruská média i v jiných případech. „Alternativní“ teorie o tom, co se v Chán Šajchúnu vlastně stalo nicméně kolovaly poměrně široce. Na jedné straně je skutečně možné vystopovat zvýšenou aktivitu ruských, syrských a proruských médií v této oblasti, ale také je bohužel třeba vzít v potaz i nedůvěru ohledně tvrzení americké vlády o zbraních hromadného ničení v držení Spojených států nepřátelských režimů, jež se nese již od invaze do Iráku v roce 2003. Jinými slovy, konspirace a dezinformace jsou často silné právě v těch případech, kdy mohou hrát na stranu minulých křivd a ztráty důvěry.
Proč vlastně k nasazení chemických zbraní na syrském bojišti docházelo, a to jak ze strany syrského režimu, tak ze strany některých džihádistických organizací? Šlo čistě o psychologický efekt, nebo se očekával konkrétnější vojenský přínos?
Tohle se myslím liší případ od případu a zároveň je na to velmi těžké odpovědět. Nemáme přístup k lidem, kteří k použití chemických zbraní zaveleli a oni se nám nemuseli veřejně obhajovat. Nevíme ani, jestli šlo o rozhodnutí místních důstojníků, nebo šlo přímo od prezidenta Asada. Konkrétní vojenský přínos v případě Chán Šajchúnu nevidím, byť daná oblast byla v té době pod silnými leteckými údery ze strany ruského a syrského letectva a použití sarinu tak mohlo být vnímáno jako ona poslední kapka, která měla zlomit vůli obyvatelstva a zároveň třeba testovat co vlastně syrskému režimu a jeho armádě v té době projde. Podobně pak v rámci útoku v Ghútě nebo Chán al-Asalu v roce 2013. Psychologická a vojenská rovina tak ani nejsou odděleny. V případě džihádistických organizací byl myslím využit plyn přímo v bojových operacích, ale to je také důsledkem toho, že nedisponovaly letectvem, či pokročilými raketami, které by jim poskytly šanci zasáhnout území daleko v týlu jejich oponentů.
V souvislosti s útokem se hojně hovořilo o odpovědnosti Ruska, které v té době již rok a půl přímo vojensky podporovalo Asadův režim. Jak vnímáte ruský podíl na tomto aktu, který byl nepochybně válečným zločinem?
Ruský podíl na spáchání akce je těžké hodnotit, protože k tomu nemáme dost informací. Rusko se ale jednoznačně a veřejně postavilo za syrskou vládu jak v OSN, tak prostřednictvím svých médií a pokoušelo se zpomalit a znesnadnit vyšetřování události a následně odmítlo jeho výsledky. V tomto ohledu mu tak lze rozhodně přičíst podíl viny. Je také dobré připomenout, že zatímco po chemickém útoku v Ghútě v roce 2013 se Rusko zapojilo spolu s ostatními státy do tlaku na syrskou vládu, aby se vzdala chemických zbraní – byť odmítlo Asadovu vinu –, v roce 2017 se již nic takového nestalo.
Jak hodnotíte reakci Spojených států, které o pár dní později vyslaly na syrské vojenské cíle devětapadesát střel s plochou dráhou letu? Šlo o gesto, které mělo ukázat, že předchozí slova Washingtonu o nepřekročitelných liniích v Sýrii v podobě opakovaného nasazení chemických zbraní nebyla planým výkřikem? Nebo měl úder jasný vojenský účel?
Je třeba říci, že úder USA byl stále velmi symbolický a o vojenském účelu, myslím, není přes několik zničených letadel a poškozeném letišti možné příliš mluvit. Samozřejmě, na rozdíl od roku 2013 a chemickém útoku v Ghútě, po kterém zemřely stovky lidí na opozičních územích, tentokrát Spojené státy udělaly alespoň něco a ukázaly schopnost reakce. Zároveň byl ale syrský režim z použití chemických zbraní obviněn znovu v roce 2018 po útoku v Dúmě.
Je realistické, že by osoby, které nasazení chemických zbraní v Sýrii nařídily a vykonaly, někdy stanuly před soudem?
S ohledem na současný vývoj konfliktu si myslím, že to není příliš pravděpodobné. V Sýrii prozatím ani náznakem nedochází k proměně vládnoucího režimu, který veškerou odpovědnost za použití chemických zbraní odmítá.
Sýrie po skončení nejtvrdších bojů do výrazně zmizela z hledáčku světových médií. Jaká je v současnosti pozice Asadova režimu? Lze hovořit o jeho faktické konsolidaci?
Asadovi se skutečně s ruskou a íránskou pomocí povedlo otočit vývoj konfliktu a dostat výraznou část Sýrie pod svoji kontrolu. Zároveň se Asadovi podařilo navázat diplomatické styky s některými svými dřívějšími oponenty, například Spojenými arabskými emiráty. Současná Sýrie je nicméně zamrzlým konfliktem, neboť část země je stále pod kontrolou ozbrojených islamistických odpůrců Asadova režimu, část je okupována Tureckem a část je pod kontrolou kurdských sil a jejich spojenců. Konsolidace režimu tak probíhá pouze na části syrského území, a i zde jde sice o konsolidaci politické a vojenské kontroly, ale syrská ekonomika je zároveň v naprostém rozvratu a nejde tedy mluvit o nějakém návratu do normality. Otázkou také je, jak se v Sýrii promítne současný konflikt na Ukrajině, kdy se často mluví o hrozbě nedostatku jídla. Konsolidace se tak může ukázat jako poměrně křehká.
Související
Trump slibuje odvetu po útoku v Sýrii. Zemřeli tři Američané
Překvapivý obrat: Islámský stát žije, Sýrie se chce stát spojencem USA
Sýrie , Chemické zbraně , Ruské angažmá v Sýrii , útok USA na Sýrii (7. 4. 2017) , Jan Daniel (expert na Blízký východ)
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Jak Zelenskyj šikovně ukázal Západu, jakým problémem je konání voleb ve válce
před 1 hodinou
Skvělá zpráva od policistů. Pohřešovaný dvanáctiletý chlapec se konečně našel
před 1 hodinou
Akt antisemitismu otřásl Austrálií. Pro násilí u nás není místo, řekl Albanese
před 2 hodinami
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
před 3 hodinami
Babiš i Fiala odsoudili teroristický útok v australském Sydney
Aktualizováno před 4 hodinami
Útok na populární pláži v Sydney: Dva útočníci zastřelili několik lidí
před 4 hodinami
Babiš pod palbou. Rakušan ho přirovnal k Orbánovi, kritizoval i Hřib
před 6 hodinami
Trump slibuje odvetu po útoku v Sýrii. Zemřeli tři Američané
před 7 hodinami
Volby na Ukrajině by byly výzvou. Experti upozorňují na několik problémů
před 8 hodinami
Za tři dny se nenašel. Policie nasadila do pátrání po Markovi maximální síly
před 9 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Trend má pokračovat
včera
Plzeň prodloužila neporazitelnost. Sparta si zajistila pohár i na jaře, Olomouc vybouchla
Aktualizováno včera
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
včera
V neděli startuje nový jízdní řád. České dráhy nabídnou ještě více komfortních vlaků
včera
Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu
včera
Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka
včera
Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0
včera
Přes deset událostí. Na západě Čech se zase otřásá země
včera
Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé
včera
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
Česko podle nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebuje peníze pro vlastní občany. Evropskou unii proto vyzývá k tomu, aby našla jiné způsoby financování Ukrajiny, která přes tři roky čelí ruské agresi. Nebudeme tam dávat peníze, prohlásil Babiš doslova.
Zdroj: Jan Hrabě