Před pěti lety dopadlo na syrskou vojenskou základnu Šajrát téměř šest desítek amerických střel s plochou dráhou letu. Jednalo se o proklamovanou odvetu za chemický útok v Chán Šajchúnu, k němuž došlo 4. dubna 2017. Americká reakce však měla spíše symbolický než vojenský rozměr, domnívá se Jan Daniel, vedoucí Výzkumné skupiny pro Střední východ a severní Afriku na pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížil, proč se kolem zmíněných událostí vyrojilo velké množství konspiračních teorií, jaká byla role Ruska či jak křehká je v současnosti zdánlivá konsolidace syrského vládnoucího režimu.
Do jaké míry jsou události z Chán Šajchúnu s pětiletým odstupem vyšetřeny a rekonstruovány? Vidíte nějakou podstatnou otázku, která zůstává nezodpovězena?
Přijde mi, že s pětiletým odstupem je z chemického útoku v Chán Šajchúnu už pouze jedna z epizod konfliktu v Sýrii a že podstatných nezodpovězených otázek již mnoho není. S ohledem na počet obětí a svědectví přeživších se všechny strany konfliktu shodly, že byly použity chemické zbraně. Vyšetřovací komise OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní se jasně vyjádřila, že použitá látka – nervový plyn sarin – odpovídala složením chemickým zbraním vlastněným syrským režimem před jejich údajným zničením v roce 2013. Komise také poukázala na to, že plyn nejspíše unikl z letecké bomby, což silně ukazuje také právě na syrský režim, neboť mimo něj a Rusko neměl v té době v dané oblasti k dispozici letectvo. Zpráva tak ukázala na syrský režim jako na zodpovědnou stranu. Americká vláda zároveň označila konkrétní letadlo syrského vládního letectva a rekonstruovala jeho trasu ze syrské letecké základny. Otázkou tak zůstává asi spíše motivace, proč právě útok na tohle město v tuhle konkrétní dobu a samozřejmě kdo k tomu dal rozkaz a kdo byl do akce zapojený na syrské straně.
Kolem incidentu se objevilo značné množství konspiračních teorií a „alternativních“ vysvětlení, závěrům Vámi zmíněné komise OSN ze září 2017 navzdory. Velké pozornosti se jim dostávalo především v ruských či proruských médiích. Jak působily z pohledu odborníků na Sýrii, respektive blízkovýchodní region?
Syrský konflikt se od začátku povstání odehrával velmi silně jak na bojištích – či na ulicích obsazených demonstranty –, tak i v informačním prostoru. Z tohoto pohledu snaha Ruska a syrského režimu prosadit svoji verzi událostí v Chán Šajchúnu, které by svalily vinu na jiné aktéry, či alespoň co nejvíce zamlžit informace o tom, co se stalo, nabídnutím řady různých teorií, není příliš překvapivá. Tyto strategie použila ruská média i v jiných případech. „Alternativní“ teorie o tom, co se v Chán Šajchúnu vlastně stalo nicméně kolovaly poměrně široce. Na jedné straně je skutečně možné vystopovat zvýšenou aktivitu ruských, syrských a proruských médií v této oblasti, ale také je bohužel třeba vzít v potaz i nedůvěru ohledně tvrzení americké vlády o zbraních hromadného ničení v držení Spojených států nepřátelských režimů, jež se nese již od invaze do Iráku v roce 2003. Jinými slovy, konspirace a dezinformace jsou často silné právě v těch případech, kdy mohou hrát na stranu minulých křivd a ztráty důvěry.
Proč vlastně k nasazení chemických zbraní na syrském bojišti docházelo, a to jak ze strany syrského režimu, tak ze strany některých džihádistických organizací? Šlo čistě o psychologický efekt, nebo se očekával konkrétnější vojenský přínos?
Tohle se myslím liší případ od případu a zároveň je na to velmi těžké odpovědět. Nemáme přístup k lidem, kteří k použití chemických zbraní zaveleli a oni se nám nemuseli veřejně obhajovat. Nevíme ani, jestli šlo o rozhodnutí místních důstojníků, nebo šlo přímo od prezidenta Asada. Konkrétní vojenský přínos v případě Chán Šajchúnu nevidím, byť daná oblast byla v té době pod silnými leteckými údery ze strany ruského a syrského letectva a použití sarinu tak mohlo být vnímáno jako ona poslední kapka, která měla zlomit vůli obyvatelstva a zároveň třeba testovat co vlastně syrskému režimu a jeho armádě v té době projde. Podobně pak v rámci útoku v Ghútě nebo Chán al-Asalu v roce 2013. Psychologická a vojenská rovina tak ani nejsou odděleny. V případě džihádistických organizací byl myslím využit plyn přímo v bojových operacích, ale to je také důsledkem toho, že nedisponovaly letectvem, či pokročilými raketami, které by jim poskytly šanci zasáhnout území daleko v týlu jejich oponentů.
V souvislosti s útokem se hojně hovořilo o odpovědnosti Ruska, které v té době již rok a půl přímo vojensky podporovalo Asadův režim. Jak vnímáte ruský podíl na tomto aktu, který byl nepochybně válečným zločinem?
Ruský podíl na spáchání akce je těžké hodnotit, protože k tomu nemáme dost informací. Rusko se ale jednoznačně a veřejně postavilo za syrskou vládu jak v OSN, tak prostřednictvím svých médií a pokoušelo se zpomalit a znesnadnit vyšetřování události a následně odmítlo jeho výsledky. V tomto ohledu mu tak lze rozhodně přičíst podíl viny. Je také dobré připomenout, že zatímco po chemickém útoku v Ghútě v roce 2013 se Rusko zapojilo spolu s ostatními státy do tlaku na syrskou vládu, aby se vzdala chemických zbraní – byť odmítlo Asadovu vinu –, v roce 2017 se již nic takového nestalo.
Jak hodnotíte reakci Spojených států, které o pár dní později vyslaly na syrské vojenské cíle devětapadesát střel s plochou dráhou letu? Šlo o gesto, které mělo ukázat, že předchozí slova Washingtonu o nepřekročitelných liniích v Sýrii v podobě opakovaného nasazení chemických zbraní nebyla planým výkřikem? Nebo měl úder jasný vojenský účel?
Je třeba říci, že úder USA byl stále velmi symbolický a o vojenském účelu, myslím, není přes několik zničených letadel a poškozeném letišti možné příliš mluvit. Samozřejmě, na rozdíl od roku 2013 a chemickém útoku v Ghútě, po kterém zemřely stovky lidí na opozičních územích, tentokrát Spojené státy udělaly alespoň něco a ukázaly schopnost reakce. Zároveň byl ale syrský režim z použití chemických zbraní obviněn znovu v roce 2018 po útoku v Dúmě.
Je realistické, že by osoby, které nasazení chemických zbraní v Sýrii nařídily a vykonaly, někdy stanuly před soudem?
S ohledem na současný vývoj konfliktu si myslím, že to není příliš pravděpodobné. V Sýrii prozatím ani náznakem nedochází k proměně vládnoucího režimu, který veškerou odpovědnost za použití chemických zbraní odmítá.
Sýrie po skončení nejtvrdších bojů do výrazně zmizela z hledáčku světových médií. Jaká je v současnosti pozice Asadova režimu? Lze hovořit o jeho faktické konsolidaci?
Asadovi se skutečně s ruskou a íránskou pomocí povedlo otočit vývoj konfliktu a dostat výraznou část Sýrie pod svoji kontrolu. Zároveň se Asadovi podařilo navázat diplomatické styky s některými svými dřívějšími oponenty, například Spojenými arabskými emiráty. Současná Sýrie je nicméně zamrzlým konfliktem, neboť část země je stále pod kontrolou ozbrojených islamistických odpůrců Asadova režimu, část je okupována Tureckem a část je pod kontrolou kurdských sil a jejich spojenců. Konsolidace režimu tak probíhá pouze na části syrského území, a i zde jde sice o konsolidaci politické a vojenské kontroly, ale syrská ekonomika je zároveň v naprostém rozvratu a nejde tedy mluvit o nějakém návratu do normality. Otázkou také je, jak se v Sýrii promítne současný konflikt na Ukrajině, kdy se často mluví o hrozbě nedostatku jídla. Konsolidace se tak může ukázat jako poměrně křehká.
Související
Izrael zřejmě neomezil odvetu jen na Írán. Útočil i v další zemi
Izrael a Rusko zatočili v Sýrii. USA provedly nálet v Jemenu
Sýrie , Chemické zbraně , Ruské angažmá v Sýrii , útok USA na Sýrii (7. 4. 2017) , Jan Daniel (expert na Blízký východ)
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 28 minutami
Čtvrtý taneční večer StarDance začal. Soutěž dnes opustí další pár
před 2 hodinami
Izraelské buldozery údajně zničily sídlo agentury OSN
před 2 hodinami
Kyjev sabotuje výměnu zajatců, tvrdí Rusko
před 3 hodinami
Amerikou hýbe falešné volební video. Rusko od něj dává ruce pryč
před 4 hodinami
Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA
před 5 hodinami
Dva mladí Češi jeli na střeše vídeňského metra. Jeden zemřel, druhý bojuje o život
před 6 hodinami
Medveděv opět vyhrožuje: Když nás budete ignorovat, bude třetí světová válka
před 6 hodinami
Američtí experti pro EZ vysvětlili, proč lidé volí Trumpa, když hrozí opakování útoku na Kapitol
před 7 hodinami
Rakouský myslivec, který vraždil u hranic s Českem, je po smrti
před 7 hodinami
"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy
před 8 hodinami
Severokorejští vojáci na Ukrajině jsou hrozbou nejen pro Evropu, varují státy
před 9 hodinami
Írán chce rozpoutat válku na Blízkém východě? Do konfliktu se snaží zatáhnout i Irák
před 10 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Šéfka volební komise v USA pro EZ popsala, jak hurikán ovlivní volby
před 10 hodinami
Zelenskyj vyzval svět, aby začal něco dělat se severokorejskými vojáky na Ukrajině
před 11 hodinami
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
před 12 hodinami
Íránská hrozba sílí. Zvýší dolet balistických střel, může přehodnotit i jadernou doktrínu
před 14 hodinami
Výhled počasí na listopad. Předpověď budí obavy i jinde v Evropě
včera
Izraelci teď nejsou v bezpečí nikde, ukazuje případ ze Švédska
včera
Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa
včera
Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá
Státní policisté se příští týden chystají protestovat a chtějí dosáhnout zvýšení platů. Do protestní akce by se mohly zapojit tisíce příslušníků, přičemž je avizováno, že některé přestupky se namísto pokuty budou řešit dohodou.
Zdroj: Jan Hrabě