ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel

Před pěti lety dopadlo na syrskou vojenskou základnu Šajrát téměř šest desítek amerických střel s plochou dráhou letu. Jednalo se o proklamovanou odvetu za chemický útok v Chán Šajchúnu, k němuž došlo 4. dubna 2017. Americká reakce však měla spíše symbolický než vojenský rozměr, domnívá se Jan Daniel, vedoucí Výzkumné skupiny pro Střední východ a severní Afriku na pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížil, proč se kolem zmíněných událostí vyrojilo velké množství konspiračních teorií, jaká byla role Ruska či jak křehká je v současnosti zdánlivá konsolidace syrského vládnoucího režimu.

Do jaké míry jsou události z Chán Šajchúnu s pětiletým odstupem vyšetřeny a rekonstruovány? Vidíte nějakou podstatnou otázku, která zůstává nezodpovězena?

Přijde mi, že s pětiletým odstupem je z chemického útoku v Chán Šajchúnu už pouze jedna z epizod konfliktu v Sýrii a že podstatných nezodpovězených otázek již mnoho není. S ohledem na počet obětí a svědectví přeživších se všechny strany konfliktu shodly, že byly použity chemické zbraně. Vyšetřovací komise OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní se jasně vyjádřila, že použitá látka – nervový plyn sarin – odpovídala složením chemickým zbraním vlastněným syrským režimem před jejich údajným zničením v roce 2013. Komise také poukázala na to, že plyn nejspíše unikl z letecké bomby, což silně ukazuje také právě na syrský režim, neboť mimo něj a Rusko neměl v té době v dané oblasti k dispozici letectvo. Zpráva tak ukázala na syrský režim jako na zodpovědnou stranu. Americká vláda zároveň označila konkrétní letadlo syrského vládního letectva a rekonstruovala jeho trasu ze syrské letecké základny. Otázkou tak zůstává asi spíše motivace, proč právě útok na tohle město v tuhle konkrétní dobu a samozřejmě kdo k tomu dal rozkaz a kdo byl do akce zapojený na syrské straně.

Kolem incidentu se objevilo značné množství konspiračních teorií a „alternativních“ vysvětlení, závěrům Vámi zmíněné komise OSN ze září 2017 navzdory. Velké pozornosti se jim dostávalo především v ruských či proruských médiích. Jak působily z pohledu odborníků na Sýrii, respektive blízkovýchodní region?

Syrský konflikt se od začátku povstání odehrával velmi silně jak na bojištích – či na ulicích obsazených demonstranty –, tak i v informačním prostoru. Z tohoto pohledu snaha Ruska a syrského režimu prosadit svoji verzi událostí v Chán Šajchúnu, které by svalily vinu na jiné aktéry, či alespoň co nejvíce zamlžit informace o tom, co se stalo, nabídnutím řady různých teorií, není příliš překvapivá. Tyto strategie použila ruská média i v jiných případech. „Alternativní“ teorie o tom, co se v Chán Šajchúnu vlastně stalo nicméně kolovaly poměrně široce. Na jedné straně je skutečně možné vystopovat zvýšenou aktivitu ruských, syrských a proruských médií v této oblasti, ale také je bohužel třeba vzít v potaz i nedůvěru ohledně tvrzení americké vlády o zbraních hromadného ničení v držení Spojených států nepřátelských režimů, jež se nese již od invaze do Iráku v roce 2003. Jinými slovy, konspirace a dezinformace jsou často silné právě v těch případech, kdy mohou hrát na stranu minulých křivd a ztráty důvěry.

Proč vlastně k nasazení chemických zbraní na syrském bojišti docházelo, a to jak ze strany syrského režimu, tak ze strany některých džihádistických organizací? Šlo čistě o psychologický efekt, nebo se očekával konkrétnější vojenský přínos?

Tohle se myslím liší případ od případu a zároveň je na to velmi těžké odpovědět. Nemáme přístup k lidem, kteří k použití chemických zbraní zaveleli a oni se nám nemuseli veřejně obhajovat. Nevíme ani, jestli šlo o rozhodnutí místních důstojníků, nebo šlo přímo od prezidenta Asada. Konkrétní vojenský přínos v případě Chán Šajchúnu nevidím, byť daná oblast byla v té době pod silnými leteckými údery ze strany ruského a syrského letectva a použití sarinu tak mohlo být vnímáno jako ona poslední kapka, která měla zlomit vůli obyvatelstva a zároveň třeba testovat co vlastně syrskému režimu a jeho armádě v té době projde. Podobně pak v rámci útoku v Ghútě nebo Chán al-Asalu v roce 2013. Psychologická a vojenská rovina tak ani nejsou odděleny. V případě džihádistických organizací byl myslím využit plyn přímo v bojových operacích, ale to je také důsledkem toho, že nedisponovaly letectvem, či pokročilými raketami, které by jim poskytly šanci zasáhnout území daleko v týlu jejich oponentů.

V souvislosti s útokem se hojně hovořilo o odpovědnosti Ruska, které v té době již rok a půl přímo vojensky podporovalo Asadův režim. Jak vnímáte ruský podíl na tomto aktu, který byl nepochybně válečným zločinem?

Ruský podíl na spáchání akce je těžké hodnotit, protože k tomu nemáme dost informací. Rusko se ale jednoznačně a veřejně postavilo za syrskou vládu jak v OSN, tak prostřednictvím svých médií a pokoušelo se zpomalit a znesnadnit vyšetřování události a následně odmítlo jeho výsledky. V tomto ohledu mu tak lze rozhodně přičíst podíl viny. Je také dobré připomenout, že zatímco po chemickém útoku v Ghútě v roce 2013 se Rusko zapojilo spolu s ostatními státy do tlaku na syrskou vládu, aby se vzdala chemických zbraní – byť odmítlo Asadovu vinu –, v roce 2017 se již nic takového nestalo.

Jak hodnotíte reakci Spojených států, které o pár dní později vyslaly na syrské vojenské cíle devětapadesát střel s plochou dráhou letu? Šlo o gesto, které mělo ukázat, že předchozí slova Washingtonu o nepřekročitelných liniích v Sýrii v podobě opakovaného nasazení chemických zbraní nebyla planým výkřikem? Nebo měl úder jasný vojenský účel?  

Je třeba říci, že úder USA byl stále velmi symbolický a o vojenském účelu, myslím, není přes několik zničených letadel a poškozeném letišti možné příliš mluvit. Samozřejmě, na rozdíl od roku 2013 a chemickém útoku v Ghútě, po kterém zemřely stovky lidí na opozičních územích, tentokrát Spojené státy udělaly alespoň něco a ukázaly schopnost reakce. Zároveň byl ale syrský režim z použití chemických zbraní obviněn znovu v roce 2018 po útoku v Dúmě.

Je realistické, že by osoby, které nasazení chemických zbraní v Sýrii nařídily a vykonaly, někdy stanuly před soudem?

S ohledem na současný vývoj konfliktu si myslím, že to není příliš pravděpodobné. V Sýrii prozatím ani náznakem nedochází k proměně vládnoucího režimu, který veškerou odpovědnost za použití chemických zbraní odmítá.

Sýrie po skončení nejtvrdších bojů do výrazně zmizela z hledáčku světových médií. Jaká je v současnosti pozice Asadova režimu? Lze hovořit o jeho faktické konsolidaci?

Asadovi se skutečně s ruskou a íránskou pomocí povedlo otočit vývoj konfliktu a dostat výraznou část Sýrie pod svoji kontrolu. Zároveň se Asadovi podařilo navázat diplomatické styky s některými svými dřívějšími oponenty, například Spojenými arabskými emiráty. Současná Sýrie je nicméně zamrzlým konfliktem, neboť část země je stále pod kontrolou ozbrojených islamistických odpůrců Asadova režimu, část je okupována Tureckem a část je pod kontrolou kurdských sil a jejich spojenců. Konsolidace režimu tak probíhá pouze na části syrského území, a i zde jde sice o konsolidaci politické a vojenské kontroly, ale syrská ekonomika je zároveň v naprostém rozvratu a nejde tedy mluvit o nějakém návratu do normality. Otázkou také je, jak se v Sýrii promítne současný konflikt na Ukrajině, kdy se často mluví o hrozbě nedostatku jídla. Konsolidace se tak může ukázat jako poměrně křehká.

Související

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan: Pokud Kurdové uspořádají volby, zaútočíme na Sýrii

Turecko bez váhání provede ofenzívu v severní Sýrii, pokud kurdské skupiny, které Ankara obviňuje z napojení na zakázané kurdské militanty, budou pokračovat v plánech na uspořádání komunálních voleb v regionu. Uvedl to ve čtvrtek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle zprávy agentury AP.
Izraelská armáda

Izrael zaútočil na pozice syrské armády

Izraelské útoky se v pátek zaměřily na pozice syrské armády na jihu země, uvedl šéf Syrského pozorovatelského centra pro lidská práva (SOHR) se sídlem v Británii Rámí Abdal Rahmán.

Více souvisejících

Sýrie Chemické zbraně Ruské angažmá v Sýrii útok USA na Sýrii (7. 4. 2017) Jan Daniel (expert na Blízký východ)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 17 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden nemá nic jisté. Průzkum mezi demokraty pro něj nedopadl dobře

Bude se v listopadových prezidentských volbách v USA opakovat souboj z minula? Joe Biden to může mít nahnuté. Potvrzují to výsledky průzkumu amerického Centra pro výzkum veřejných otázek institutu NORC pro agenturu AP. Vyplývá z něj totiž, že dvě třetiny demokratů chtějí, aby Biden stáhl kandidaturu a umožnil straně vybrat jiného uchazeče o post prezidenta. 

včera

včera

včera

Armáda České Republiky

Armáda nahradí beznadějně zastaralou techniku. Nakoupí nové Tatry

Ministerstvo obrany koupí nové těžké nákladní vozy Tatra i munici pro americké vrtulníky. O zakázkách dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu. V případě pořízení vozidel Tatra T-815 jde o rámcovou dohodu se společností Tatra Defence Systems s.r.o., u nákupu munice o smlouvu s českou firmou STV Group. 

včera

včera

Král Karel III. jmenoval Keira Starmera novým britským premiérem. (5.7.2024)

Karel III. prozradil priority Starmerovy labouristické vlády

Britský král Karel III. ve středu přednesl priority nové labouristické vlády premiéra Keira Starmera, která se chopila moci po nedávném drtivém vítězství nad konzervativci ve volbách. Starmer slibuje s ostatními členy kabinetu oživení ekonomiky či řešení nedostatku bytů a krize životních nákladů. Vláda chce také ztížit nelegální přistěhovalectví a zlepšit vztahy s Evropskou unií. 

včera

Roman Červenka, český hokejový útočník. Žurnalista Daniel Sallows z Bleacher Report označil Červenku jako sedmého nejlepšího hokejistu mimo NHL.

Hokejové Pardubice hlásí zvučnou posilu. Ze Švýcarska se vrací domů kapitán mistrů světa Červenka

Nadcházející extraligová sezóna 2024/25 nabídne tuzemským hokejovým fanouškům zajímavou podívanou. Na zdejších extraligových kluzištích se totiž bude prohánět kapitán českých mistrů světa z letošního roku, útočník Roman Červenka, jenž se tak po dlouhých osmi letech vrací ze zahraničí domů. Po návratu do Česka bude oblékat dres posledního vicemistra, tedy Pardubic. Ty tak tímto přestupem daly jasně najevo svůj záměr dokráčet tentokrát až k extraligovému titulu.

včera

včera

včera

včera

Elon Musk

Musk stěhuje své firmy v rámci USA. Vadí mu nový zákon v Kalifornii

Podnikatel a miliardář Elon Musk oznámil, že přesune sídla svých firem X a SpaceX v rámci USA z Kalifornie do Texasu. Za jeden z důvodů označil nový zákon, který v prvně jmenovaném státě zakazuje školským úřadům informovat kohokoliv včetně rodičů o rodové identitě či sexuální orientaci žáků. Upozornila na to BBC. 

včera

Evropu kritizuje, kde může. Němci jsou podle Trumpova viceprezidenta idioti, líbí se mu Orbán

Republikánský kandidát na viceprezidenta James D. Vance si při kritice evropských zemí nebere servítky. Líbí se mu snad jen orbánovské Maďarsko, německou energetickou politiku popsal jako „idiotskou“ a polskou vládu viní z autoritářství. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy