ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel

Před pěti lety dopadlo na syrskou vojenskou základnu Šajrát téměř šest desítek amerických střel s plochou dráhou letu. Jednalo se o proklamovanou odvetu za chemický útok v Chán Šajchúnu, k němuž došlo 4. dubna 2017. Americká reakce však měla spíše symbolický než vojenský rozměr, domnívá se Jan Daniel, vedoucí Výzkumné skupiny pro Střední východ a severní Afriku na pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížil, proč se kolem zmíněných událostí vyrojilo velké množství konspiračních teorií, jaká byla role Ruska či jak křehká je v současnosti zdánlivá konsolidace syrského vládnoucího režimu.

Do jaké míry jsou události z Chán Šajchúnu s pětiletým odstupem vyšetřeny a rekonstruovány? Vidíte nějakou podstatnou otázku, která zůstává nezodpovězena?

Přijde mi, že s pětiletým odstupem je z chemického útoku v Chán Šajchúnu už pouze jedna z epizod konfliktu v Sýrii a že podstatných nezodpovězených otázek již mnoho není. S ohledem na počet obětí a svědectví přeživších se všechny strany konfliktu shodly, že byly použity chemické zbraně. Vyšetřovací komise OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní se jasně vyjádřila, že použitá látka – nervový plyn sarin – odpovídala složením chemickým zbraním vlastněným syrským režimem před jejich údajným zničením v roce 2013. Komise také poukázala na to, že plyn nejspíše unikl z letecké bomby, což silně ukazuje také právě na syrský režim, neboť mimo něj a Rusko neměl v té době v dané oblasti k dispozici letectvo. Zpráva tak ukázala na syrský režim jako na zodpovědnou stranu. Americká vláda zároveň označila konkrétní letadlo syrského vládního letectva a rekonstruovala jeho trasu ze syrské letecké základny. Otázkou tak zůstává asi spíše motivace, proč právě útok na tohle město v tuhle konkrétní dobu a samozřejmě kdo k tomu dal rozkaz a kdo byl do akce zapojený na syrské straně.

Kolem incidentu se objevilo značné množství konspiračních teorií a „alternativních“ vysvětlení, závěrům Vámi zmíněné komise OSN ze září 2017 navzdory. Velké pozornosti se jim dostávalo především v ruských či proruských médiích. Jak působily z pohledu odborníků na Sýrii, respektive blízkovýchodní region?

Syrský konflikt se od začátku povstání odehrával velmi silně jak na bojištích – či na ulicích obsazených demonstranty –, tak i v informačním prostoru. Z tohoto pohledu snaha Ruska a syrského režimu prosadit svoji verzi událostí v Chán Šajchúnu, které by svalily vinu na jiné aktéry, či alespoň co nejvíce zamlžit informace o tom, co se stalo, nabídnutím řady různých teorií, není příliš překvapivá. Tyto strategie použila ruská média i v jiných případech. „Alternativní“ teorie o tom, co se v Chán Šajchúnu vlastně stalo nicméně kolovaly poměrně široce. Na jedné straně je skutečně možné vystopovat zvýšenou aktivitu ruských, syrských a proruských médií v této oblasti, ale také je bohužel třeba vzít v potaz i nedůvěru ohledně tvrzení americké vlády o zbraních hromadného ničení v držení Spojených států nepřátelských režimů, jež se nese již od invaze do Iráku v roce 2003. Jinými slovy, konspirace a dezinformace jsou často silné právě v těch případech, kdy mohou hrát na stranu minulých křivd a ztráty důvěry.

Proč vlastně k nasazení chemických zbraní na syrském bojišti docházelo, a to jak ze strany syrského režimu, tak ze strany některých džihádistických organizací? Šlo čistě o psychologický efekt, nebo se očekával konkrétnější vojenský přínos?

Tohle se myslím liší případ od případu a zároveň je na to velmi těžké odpovědět. Nemáme přístup k lidem, kteří k použití chemických zbraní zaveleli a oni se nám nemuseli veřejně obhajovat. Nevíme ani, jestli šlo o rozhodnutí místních důstojníků, nebo šlo přímo od prezidenta Asada. Konkrétní vojenský přínos v případě Chán Šajchúnu nevidím, byť daná oblast byla v té době pod silnými leteckými údery ze strany ruského a syrského letectva a použití sarinu tak mohlo být vnímáno jako ona poslední kapka, která měla zlomit vůli obyvatelstva a zároveň třeba testovat co vlastně syrskému režimu a jeho armádě v té době projde. Podobně pak v rámci útoku v Ghútě nebo Chán al-Asalu v roce 2013. Psychologická a vojenská rovina tak ani nejsou odděleny. V případě džihádistických organizací byl myslím využit plyn přímo v bojových operacích, ale to je také důsledkem toho, že nedisponovaly letectvem, či pokročilými raketami, které by jim poskytly šanci zasáhnout území daleko v týlu jejich oponentů.

V souvislosti s útokem se hojně hovořilo o odpovědnosti Ruska, které v té době již rok a půl přímo vojensky podporovalo Asadův režim. Jak vnímáte ruský podíl na tomto aktu, který byl nepochybně válečným zločinem?

Ruský podíl na spáchání akce je těžké hodnotit, protože k tomu nemáme dost informací. Rusko se ale jednoznačně a veřejně postavilo za syrskou vládu jak v OSN, tak prostřednictvím svých médií a pokoušelo se zpomalit a znesnadnit vyšetřování události a následně odmítlo jeho výsledky. V tomto ohledu mu tak lze rozhodně přičíst podíl viny. Je také dobré připomenout, že zatímco po chemickém útoku v Ghútě v roce 2013 se Rusko zapojilo spolu s ostatními státy do tlaku na syrskou vládu, aby se vzdala chemických zbraní – byť odmítlo Asadovu vinu –, v roce 2017 se již nic takového nestalo.

Jak hodnotíte reakci Spojených států, které o pár dní později vyslaly na syrské vojenské cíle devětapadesát střel s plochou dráhou letu? Šlo o gesto, které mělo ukázat, že předchozí slova Washingtonu o nepřekročitelných liniích v Sýrii v podobě opakovaného nasazení chemických zbraní nebyla planým výkřikem? Nebo měl úder jasný vojenský účel?  

Je třeba říci, že úder USA byl stále velmi symbolický a o vojenském účelu, myslím, není přes několik zničených letadel a poškozeném letišti možné příliš mluvit. Samozřejmě, na rozdíl od roku 2013 a chemickém útoku v Ghútě, po kterém zemřely stovky lidí na opozičních územích, tentokrát Spojené státy udělaly alespoň něco a ukázaly schopnost reakce. Zároveň byl ale syrský režim z použití chemických zbraní obviněn znovu v roce 2018 po útoku v Dúmě.

Je realistické, že by osoby, které nasazení chemických zbraní v Sýrii nařídily a vykonaly, někdy stanuly před soudem?

S ohledem na současný vývoj konfliktu si myslím, že to není příliš pravděpodobné. V Sýrii prozatím ani náznakem nedochází k proměně vládnoucího režimu, který veškerou odpovědnost za použití chemických zbraní odmítá.

Sýrie po skončení nejtvrdších bojů do výrazně zmizela z hledáčku světových médií. Jaká je v současnosti pozice Asadova režimu? Lze hovořit o jeho faktické konsolidaci?

Asadovi se skutečně s ruskou a íránskou pomocí povedlo otočit vývoj konfliktu a dostat výraznou část Sýrie pod svoji kontrolu. Zároveň se Asadovi podařilo navázat diplomatické styky s některými svými dřívějšími oponenty, například Spojenými arabskými emiráty. Současná Sýrie je nicméně zamrzlým konfliktem, neboť část země je stále pod kontrolou ozbrojených islamistických odpůrců Asadova režimu, část je okupována Tureckem a část je pod kontrolou kurdských sil a jejich spojenců. Konsolidace režimu tak probíhá pouze na části syrského území, a i zde jde sice o konsolidaci politické a vojenské kontroly, ale syrská ekonomika je zároveň v naprostém rozvratu a nejde tedy mluvit o nějakém návratu do normality. Otázkou také je, jak se v Sýrii promítne současný konflikt na Ukrajině, kdy se často mluví o hrozbě nedostatku jídla. Konsolidace se tak může ukázat jako poměrně křehká.

Související

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

Více souvisejících

Sýrie Chemické zbraně Ruské angažmá v Sýrii útok USA na Sýrii (7. 4. 2017) Jan Daniel (expert na Blízký východ)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit

Rusko ve čtvrtek podle všeho zaútočilo na Ukrajinu mezikontinentální balistickou střelou. Jde o první případ v historii, kdy některá země zaútočila tímto druhem zbraně na jinou.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy