Bude Erdogan nadále prezidentem? Rozhodnout mohou Kurdové, píše CNN

HDP v letošních prezidentských volbách nepostavila vlastního kandidáta a nepřímo podpořila Kemala Kiliçdaroglua, který je společným kandidátem bloku opozičních stran. Vedení strany to ve zjevné narážce na Erdogana zdůvodnilo snahou ukončit "vládu jednoho muže".

"V těchto volbách je HDP rozhodující, protože získává zhruba polovinu hlasů kurdské populace v Turecku," uvedl turecký politolog Murat Somer. Levicově orientovaná strana, jejímž cílem je ukončit dlouholetý turecko-kurdský konflikt mírovými a politickými prostředky, boduje také ve velkých městech. V roce 2015 strana získala 13 procent hlasů, následkem čehož Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) ztratila v parlamentu většinu.

Ale i mezi Kurdy má Erdogan své příznivce. Oslovuje především konzervativně orientované voliče. Vůči největší menšině v zemi Erdogan svůj přístup postupně měnil. Na začátku své politické kariéry podporoval usmíření Turků s Kurdy a rozšíření práv této menšiny. Později však začal vůči kurdským organizacím prosazovat tvrdý postup. Jím kontrolované turecké úřady například prosazují rozpuštění HDP kvůli údajným vazbám na Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara - ale například i USA a EU - považuje za teroristickou organizaci.

Podle washingtonské analytičky Asli Aydintaşbaşové se však žádnou "opravdovou vazbu" mezi HDP a PKK nepodařilo prokázat. Podle ní se mnoho kurdských voličů v poslední době od Erdogana odvrátilo. Jeho volební porážka je podle Aydintaşbaşové pro HDP "otázkou přežití".

Aby předešli dopadu možného rozpuštění strany před volbami, budou politici z HDP kandidovat na listině jiné strany a navíc pod hlavičkou Aliance svobody a práce. Další opoziční strany vytvořily Národní alianci, zatímco Erdoganova AKP a její spojenci kandidují jako Lidové aliance.