Čína kvůli leteckým aktivitám uzavře na půl hodiny vzdušný prostor u Tchaj-wanu

Mezi Čínou a Tchaj-wanem v posledních dnech panuje napětí kvůli návštěvě tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen v USA a čínská armáda u ostrova zachovává zvýšenou vojenskou přítomnost.

Čína se k plánu na uzavření vzdušného prostoru doposud nevyjádřila a mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin dnes uvedl, že "o situaci nic neví". Podle Tchaj-peje mohou čínské letecké aktivity zahrnovat mimo jiné také vypuštění družic.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že oblast zasáhne do identifikační zóny protivzdušné obrany ostrova (ADIZ), kterou prochází mnoho mezinárodních tras, včetně těch, které spojují například Japonsko, Jižní Koreu a Spojené státy.

Bezletovou zónu v oblasti ve vzdálenosti 85 námořních mil (157 kilometrů) od severu ostrova původně Čína plánovala zavést na tři dny. Tchaj-peji se ale podařilo Peking přesvědčit, aby její trvání zkrátil. Tchajwanské úřady dnes potvrdily, že letecký provoz v dané oblasti bude omezený jen v neděli na 27 minut od 9:30 místního času (3:30 SEČ).

Japonští a jihokorejští činitelé potvrdili, že je Peking s krokem obeznámil. Podle Soulu rozhodnutí souvisí s objektem, který spadl z nosné rakety družice. Tajemník japonské vlády Hirokazu Macuno uvedl, že se oblast nachází mimo území Japonska. Agentura Kjódó s odvoláním na nejmenovaný vládní zdroj ale poznamenala, že bezletová zóna zasáhne i do oblasti, kterou Tokio prohlašuje za svou výlučnou ekonomickou zónu u souostroví Senkaku.

Peking uzavřel vzdušný prostor u Tchaj-wanu také loni v srpnu poté, co ostrov navštívila tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Tato omezení výrazně zasáhla do letecké dopravy v okolí země a některá letadla kvůli nim musela mít na palubě náhradní palivo, píše Reuters s odkazem na sdružení leteckého průmyslu OPSGROUP.

Mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem v posledních dnech panuje napětí kvůli návštěvě tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen v USA a jejímu setkání se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym.

Čínská armáda u Tchaj-wanu v sobotu zahájila vojenské cvičení, při kterém trénovala "úplné obklíčení" ostrova a i nadále u něj zachovává zvýšenou vojenskou přítomnost. Tchaj-wan dnes ráno informoval o 14 čínských vojenských letadlech, která překročila středovou linii v Tchajwanské úžině, která slouží jako neoficiální bariéra mezi oběma stranami.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany. Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.