COP31: Na Zemi hromadí teplo, dosud nevídaným a zrychlujícím se tempem

Tato nerovnováha mezi slunečním zářením dopadajícím na planetu a energií odcházející zpět do vesmíru dosáhla historického maxima a podle odborníků ještě více vyhrotí extrémní projevy počasí.

Hlavní tajemník OSN António Guterres při zahájení konference prohlásil, že lidstvo vstoupilo do nového věku klimatických extrémů. Varoval, že silný projev jevu El Niño se střetává s planetou, kterou již dříve závažným způsobem ohřála lidská činnost. Klimatické rekordy neustále padají a rostou také lidské dopady, přičemž nejvíce trpí ti, kteří ke globálnímu oteplování přispěli nejméně.

Průměrná povrchová teplota pevniny a oceánů dosáhla v období od ledna do září roku 2026 přibližně 1,47 stupně Celsia nad předindustriální úroveň. Světová meteorologická organizace ve své zprávě uvedla, že letošní rok směřuje k tomu, aby se stal jedním ze čtyř nejteplejších roků v zaznamenané historii. Období od roku 2023 do roku 2026 tak tvoří čtyřletou sérii vůbec nejvyšších teplot od počátku spolehlivých měření.

Klíčovým ukazatelem celé krize je rostoucí energetická nerovnováha planety, která souvisí se stále rostoucí koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Zatímco v roce 1992 činila koncentrace oxidu uhličitého 356 částic na milion, v roce 2025 vzrostla na 426,8 částic na milion. Od počátku průmyslové revoluce v roce 1750 se tak celková koncentrace tohoto hlavního skleníkového plynu zvýšila o padesát tři procenta.

Do roku 2025 se rychlost růstu energetické nerovnováhy znatelně zvýšila, když v letech 2001 až 2025 rostla o 0,3 wattu na čtvereční metr za desetiletí. V porovnání s předchozím obdobím od roku 1960, kdy hodnota činila 0,13 wattu na čtvereční metr, jde o výrazný a varovný nárůst. Tento trend vede k tomu, že planeta zadržuje stále větší množství tepla, které již nedokáže volně vyzařovat do vesmíru.

Obrovskou zátěž nesou světové oceány, které absorbují devadesát procent nadbytečného tepla zachyceného skleníkovými plyny. Teploty mořské hladiny dosáhly v letošním roce měsíčních rekordů a celková úroveň mořské hladiny byla nejvyšší od počátku měření. Rok 2026 se tak s jistotou stane již desátým po sobě jdoucím rokem, kdy oceány vykazují rekordní množství akumulovaného tepla.

Oteplování proniká i do hlubších vrstev oceánu, kde teploty v horních dvou tisících metrech dosáhly v roce 2025 historického maxima a tento trend nadále zrychluje. Odborníci upozorňují, že toto oteplování bude pokračovat a představuje změnu, která je na časových škálách staletí až tisíciletí zcela nevratná. Situace v polárních oblastech odpovídá tomuto nepříznivému vývoji, neboť antarktický mořský led dosáhl třetího nejnižšího ročního maxima v historii.

Podobně nepříznivá situace panuje také v Arktidě, kde byl zaznamenán nejnižší nebo druhý nejnižší maximální rozsah ledu. Globální tání se projevuje rovněž v kryosféře, kde ledovce přišly o více než 400 gigatun hmoty. Jedná se již o čtvrtý po sobě jdoucí rok, kdy všechny zkoumané ledovcové oblasti na Zemi zaznamenaly plošný úbytek hmotnosti.

Profesor Bill McGuire z University College London v komentáři k nové zprávě podle The Guardian uvedl, že naměřené hodnoty globální teploty, vzestupu hladin moří i rozsahu mořského ledu jednoznačně potvrzují vážnost situace.

Upozornil na fakt, že do hry nyní vstupují přirozené zpětné vazby přírody, které teploty ženou vzhůru mnohem rychleji než před dvěma desítkami let. Tyto mechanismy podle něj vedou k tomu, že planeta se nadále ohřívá mimořádným a nečekaně rychlým tempem.