Duda: Přijetím nelidskosti Ruska umožníme vítězství brutality, agrese, války, chudoby a smrti

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury AFP vyzval Západ, aby uvalil sankce na ruský průmysl vyrábějící rakety a střely s plochou dráhou letu, které vážně poškodily ukrajinskou energetiku a ponořily do tmy celé regiony, včetně Kyjeva. Kritické poznámky na adresu hostitelů, kteří na jednání v Lodži nevpustili ruského ministra zahraničí, pronesli podle agentury AP zástupce Běloruska i šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó.

Polský prezident řekl, že nynější ruská invaze na Ukrajinu je prvním takovým válečným aktem v Evropě od 2. světové války. "Poprvé od 2. světové války jsme konfrontováni s tak otevřeným ozbrojeným útokem na principy, které jsme všichni přijali, abychom předešli další válce v Evropě," prohlásil Duda. Dnešní Rusko je podle něj "zločinecký stát, jehož politiku nelze tolerovat a jehož slovům nelze věřit".

K pokračujícímu ničení civilní infrastruktury na Ukrajině prezident podle PAP poznamenal, že mezinárodní společenství "by nemělo akceptovat záměrné vyhlazování civilního obyvatelstva". Ruská politika je podle něj založená na "antihodnotách", proti nimž evropské země spojily síly, aby vytvořily Evropu, v níž jsou "respektovány svoboda jednotlivce a lidský život". Uznání toho, co Rusko na Ukrajině dobylo, by otevřelo cestu k velké válce, varoval.

"Shodli jsme se, že totální válka (Ruska) proti Ukrajině vyžaduje totální podporu Ukrajině," uvedl Kuleba po jednání se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. Ukrajinský ministr žádal sankce proti ruskému raketovému průmyslu. AFP připomněla, že EU již zakázala vyvážet do Ruska zbraně, munici a výrobky a technologie dvojího použití, tedy pro civilní a vojenské účely, které by mohly posílit ruské zbrojení.

"Rusko svou barbarskou a imperialistickou invazí na Ukrajinu porušilo prakticky všechny zásady OBSE," řekl agentuře PAP šéf české diplomacie Jan Lipavský a ocenil Polsko, že jako předsedající země organizace byla s to i za takových okolností jednání desítek ministrů zahraničí v Lodži uspořádat. "I přes postoj Ruska musíme pokračovat v této činnosti (OBSE) a využívat veškerého tvůrčího potenciálu, jakkoli se to zdá čím dál těžší," dodal.

Lipavský se na okraji jednání setkal s náměstkyní amerického ministra zahraničí Victorií Nulandovou, se kterou jednal o pomoci Ukrajině, jakož i o zřízení zvláštního tribunálu, který by soudil zločiny spáchaná během ruské agrese na Ukrajině. Podle ministrova twitteru se v Lodži setkal také s Borrellem a svými protějšky z Ázerbájdžánu, Británie, Srbska a Švédska. České televizi ministr řekl, že se sešel také s arménským kolegou a ministrem Kulebou, který mu předal vyznamenání od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Polsko odmítlo vydat víza ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi, protože se na něj vztahují sankce EU. Lavrov z Moskvy vzkázal, že OBSE je zcela v područí Západu, ztrácí na důležitosti a bezpečnost v Evropě se drolí. "Západ dělá přesně to, čemu se založením OBSE snažil předejít. Kope příkopy, které rozdělují. Kde se kope, může být někdo pohřben," prohlásil.

Většina států dala Rusku jasně najevo, že stojí při Ukrajině, na straně evropského pořádku a mezinárodního práva, zdůraznila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková v Lodži podle agentury DPA.

Vyloučení Lavrova odsoudil běloruský velvyslanec u OBSE Andrej Dapkjunas, podle kterého takový krok organizaci "zabíjí". S odvoláním na poznámky, které podle něj připravil ministr zahraničí Uladzimir Makej před sobotním úmrtím, obvinil Západ z rozvracení evropské bezpečnosti tím, co podle agentury AP nazval "nespravedlivou izolací Ruska a Běloruska". Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle AP také vytkl Polsku vyloučení Lavrova. "Komunikační kanály musejí zůstat zachovány," zdůraznil Szijjártó, podle kterého je zachování komunikace nutné pro nastolení míru na Ukrajině. Ministr se podle AP vyhnul tomu, aby jmenoval Rusko. Podle agentury TASS zmínil nedávný incident s dopadem zřejmě ukrajinské rakety na polské území, což podle ministra mohl být "první krok k třetí světové válce", pokud by polské vedení neprojevilo zdrženlivost a odpovědnost. Kritizoval však jiné politiky a novináře za "uspěchané soudy" (ohledně původu rakety).

Zatímco Minsk je nejbližším spojencem Moskvy a poskytl jí k útoku proti Ukrajině své území a základny, Budapešť je spojencem Polska, ale současně udržuje úzké ekonomické a i diplomatické vztahy s Ruskem.