KOMENTÁŘ | Řecký mejdan končí. Nastane kocovina?

Přiznávám, že první část nadpisu nemusí být zcela správná. Je docela možné, že ten pravý řecký mejdan podle předpokládaného vývoje teprve začne. Že však po něm přijde kocovina, je alespoň těm reálně myslícím zcela jasné.

Pojďme však popořádku. Řekové si spoustu let docela obstojně užívali. Jejich vlády, pravé i levé, velmi toužily dostat se do vznikající eurozóny a zároveň se zalíbit svým voličům a tím se udržet co nejdéle u moci. Že tyto dvě věci nejdou tak úplně dohromady, bylo jasné i řeckým politikům a tak zvolili tu nejjednodušší metodu. Prostě podváděli. Řecké statistiky o domácí ekonomice začaly připomínat více zbožná přání než realitu.

Zákonitě přišel trest, neboť zemím eurozóny se pranic nelíbilo cpát do bezedné řecké díra další a další peníze, aniž by sami Řekové byli ochotni přiložit ruku k dílu. Nutně tak došlo k výraznému utažení opasků. Že to bolí, známe i my z dob nedávných a to ještě byla proti Řecku docela selanka.

Ještě jednu vlastnost má Řecko podobnou s námi. Má poměrně vyrovnané síly pravice a levice. Na rozdíl od naší vcelku umírněné levice je ta řecká, představovaná stranou Syriza, radikální. A protože cítila, že by se vládního vesla mohla nyní chopit ona, využila příležitosti k vyvolání předčasných voleb – neúspěšné volby prezidenta republiky.

Řekové tak již za necelý měsíc půjdou k volbám. Syriza je jejich favoritem. Pohlédneme-li na to, co za své vítězství slibuje, pak teprve ten pravý řecký mejdan začne. Namátkou: jídlo, energie a zdravotní péče zdarma všem, kteří to podle Syrizy potřebují, minimální mzda alespoň 750 Euro, opětovné zavedení čtrnáctých platů, zvýšení počtu pracovních míst ve státním sektoru. Ano, zní to hezky a kdo by si to nepřál? Budou na to však Řekové mít? Dokáže to jejich ekonomika utáhnout? To už Syriza raději nezmiňuje, maximálně chce od eurozóny další peníze, případně hrozí ukončením splátek řeckého dluhu.

Po mejdanu přichází kocovina

Jenže po každém mejdanu nutně přichází kocovina. Co si o možném řeckém vývoji v případě vítězství radikální levice myslí zahraniční investoři, dali najevo ihned poté, kdy se předčasné volby staly skutečností. Ihned poté začal velký odliv zahraničního kapitálu. Bez jeho přítomnosti a důvěry však země s dluhem 175 procent HDP kvapem zamíří k bankrotu. Nebo se Syriza spoléhá, že eurozóza opět ustoupí? Že zejména Německo bude dál ochotno úvěrovat tento řecký mejdan? Sotva. Němci mají svých starostí dost a na podobné žití jiných na německý účet se již dívají výrazně nevraživě.

Možná je to jen černá předpověď a i Syriza po volbách zjistí, že takto to prostě nejde. Žít na cizí účet. Koneckonců, podobných předvolebních slibů a úplně jiné skutečnosti po volbách známe i my docela dost příkladů. Ale dluhy se ve slušné společnosti platit musí, i když si řecká, a nejen řecká, radikální levice myslí pravý opak.

Sice se tento problém zatím týká pouze zemí eurozóny, není však vyloučeno, že brzy se může týkat i celé Evropské unie. Tedy i nás. Případný řecký bankrot by pravděpodobně znamenal odepsání stovek miliard euro, které Řecko dluží zemím eurozóny. To následně způsobí výrazné problémy v celé eurozóně a stahování kapitálu jejích zemí ze zahraničí domů. Tedy například německého, rakouského, francouzského kapitálu z České republiky. Což by byl výrazný dopad i na naši ekonomiku. Neboli možná trochu přehnaně řečeno, řecký mejdan může vyústit i v naši kocovinu. Tak je totiž dnes světová ekonomika vzájemně provázána.