Kauza dětí odebraných rodičům v Norsku se blíží do finále? Úřad rozhodne

"Je klíčové, že hrozí, že by čeští občané mohli být dáni v Norsku do adopce. Matka už loni v květnu vyčerpala celé soudní kolečko, teď ho absolvuje znovu. Pokud bude stát vyčkávat na rozhodnutí norských soudů, tak to může trvat do plnoletosti dětí," uvedla poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Podle ní by měl stát dostat chlapce do Česka, využít by k tomu měl diplomatické ochrany.

Česká strana podmiňovala další kroky tím, že Eva Michaláková musí nejdřív v Norsku požádat soud o svěření dětí do péče. Matka to udělala loni v polovině prosince. Ministerstvo zahraničí pak 22. prosince předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabízí záruku, že v Česku na chlapce a jejich rodinu dohlédne.

Norská sociální služba odebrala českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. Michaláková také přiznala, že děti výchovně plácla. Norsko ale na rozdíl od Česka tělesné trestání dětí úplně zakázalo, zákon má už od roku 1987.

V únoru 2012 úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé žije v jiné rodině. Michaláková může své syny vidět dvakrát ročně po dvou hodinách. Norské soudy její dřívější odvolání odmítly, v listopadu 2013 se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten loni na jaře její stížnost nepřijal.

Podle Chalánkové závisí rozhodnutí o osudu hochů na úřednících. Vyjádřit se k němu mohou i pěstouni. Pokud se děti s novým prostředím sžily, nemusí se do původní rodiny vůbec vrátit. V posledních letech chlapci mluví jen norsky, loni matku mohli vidět prý jen jednou. "Jde o čas. Pod nejlepší zájem dítěte se může schovat i zlý skutek," míní Chalánková.