Vojenská junta v Řecku? Grexit může mít strašné důsledky, varuje ekonom

Grexit žádný problém nevyřeší

"Pokud by většina hlasovala ano, pak by bylo pro řeckého premiéra Alexise Tsiprase jednodušší podepsat s věřiteli novou dohodu, která by zemi zavazovala podniknout striktní opatření k ke splacení dluhu - redukci výdajů, výšení věku pro odchod do důchodu atd.," myslí si ekonom.

"Nicméně, jak zdůrazňuje mnoho předních ekonomů - včetně laureátů Nobelovy ceny Paula Krugmana a Jeffreyho Sachse z Columbia Univerzity - takové závazky by vedly k dalšímu zhoršení hospodářské situace. Vedly by k propadu HDP a vyšší nezaměstnanosti a v horizontu několika let k návratu stejných problémů, kterým země čelí nyní, pouze za ještě méně příznivých podmínek," varuje profesor.

"Jinými slovy, podpis takové dohody by znamenal pomalý a bolestivý řecký odchod z eurozóny ve srovnání s rychlým a bolestivým ochodem v tuto chvíli," shrnuje Sonin.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

"Výsledné ne v nedělním referendu ulehčuje Tsiprasovi, aby zaujal pevné stanovisko při vyjednávání s řeckými věřiteli, kterým dominuje Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond a Německo, tedy největší evropská ekonomika," míní expert.  

"Tito věřitelé čelí jednoduché volbě: buď Řecko zůstane v eurozóně za výrazně méně striktních podmínek splácení dluhu, nebo ho nechají odejít," vysvětluje Sonin.

"Je těžké uvěřit, že ona velká Evropa bude souhlasit s řeckým odchodem z eurozóny. Ale i za předpokladu, že by souhlasila, Řecko každopádně zůstane součástí evropského kontinentu," podotýká profesor.  

"Pokud Řecko následně postihne ekonomická katastrofa a k moci se dostane další vojenská junta, podobně jako se stalo před 40 lety, pak Německo a Francie utratí více prostředků za humanitární pomoc, poskytnutí útočiště uprchlíkům a pomoc zemi se zotavit, než by ušetřily nyní, pokud by umožnily řecký odchod," domnívá se ekonom.

"Co je důležitější, odchod byť jediné země, jakou je malé a ekonomicky bezvýznamné Řecko, ze společné měnové zóny ukáže světu, že měnová unie není velký krok kupředu směrem k jednotnému státu, ale pouze speciální formou zavedení fixních směnných kurzů. A to způsobí, že každý bude k euru přistupovat s mnohem větší opatrností než vůči skutečné společné měně," uvádí komentář.   

Krize nabízí příležitost sjednotit Evropu

"Evropa se posouvala směrem k vytvoření unifikovaného státu od samého počátku finanční krize v letech 2008-2009," připomíná Sonin.  

"Tato zkušenost demonstrovala to, co profesionální ekonomové předpovídali ještě před vytvořením eurozóny - jmenovitě fakt, že je nemožné udržet unifikovanou měnovou politiku, aniž byste měli jednotnou fiskální politiku a odpovídající jednotné politické orgány. To mimo jiné v kostce vysvětluje důvod řecké krize," konstatuje odborník.

"Ve skutečnosti pouze krizové podmínky přinutí evropský bankovní systém, aby se skutečně unifikoval a měnová unie pevně zapustila kořeny. Doufejme, že touha po jednotě převáží i v tomto případě," vyslovuje přání profesor.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.