Kde vzali teroristé zbraně? Blíže, než bychom si chtěli přiznat

Paříž – Teroristické útoky v centru Paříže vyvolaly vlnu solidarity, ale také mnoho otázek. Jednu z nich si položil i server The Daily Beast – jak teroristé ve Francii, kde jsou velmi přísné zákony ohledně držení a prodeje zbraní, získali pušky AK-47, takzvané Kalašnikovy?

Kde se berou Kalašnikovy?

„Francie zakazuje držení většiny zbraní a je téměř nemožné legálně získat vysoce výkonnou pušku, jakou je AK-47," uvádí server a připomíná, že se nejednalo o první útok na území Francie, kdy byly tyto zbraně použity. Objevily se i při lednových útocích na satirický časopis Charlie Hebdo a v roce 2012 při střelbě v Toulouse.

Jelikož tyto zbraně nelze v zemi legálně získat, řešení musí ležet jinde – v pašeráctví. Podle serveru jde konkrétně o pašování zbraní z Východní Evropy, kde se z toho stal velký byznys, který nejsou místní autority schopné potlačit.

„Hodně zbraní přichází do Evropy, včetně Francie, z Ruska přes pobaltské státy. Tyto zbraně byly vyráběny ruskými firmami a prodávány ozbrojeným skupinám, které mezi sebou bojovaly v Bosně, Srbsku a Kosovu. Když tyto konflikty v polovině a ke konci 90. let 20. století skončily, mohlo tam podle švýcarského průzkumu Small Arms Survey zůstat až na šest milionů zbraní."

Server upozorňuje na případ z roku 2014, kdy byl na Slovensku při pokusu o vstup do země zadržen nákladní vůz vezoucí granáty a střelné zbraně. Podle Europolu se pašeráci snažili zbraně převézt z Bosny a Hercegoviny do Švédska.

Zbraní bude pořád dost

Problémem je jak snadná dostupnost, tak i nízká cena. Podle vyjádření Europolu lze v některých zemích Evropské unie koupit Kalašnikov – nebo třeba raketomet – už za 300 euro, tedy v přepočtu zhruba za 8 100 korun.

Server také upozorňuje, že ani po vyčerpání zásob zbraní na Balkáně pravděpodobně nedojde k poklesu objemu pašovaných zbraní. Jak totiž ruská armáda přechází na novější modely zbraní, vznikají přebytkové zásoby starších modelů.

A jak také server připomíná, nejedná se přitom o problém, který by byl ve Francii zanedbáván. „6. března schválili francouzští zákonodárci zákon zpřísňující regulaci zbraní a navyšující postihy za jejich nelegální držení."

„Jen pět dní poté stihl Mohamed Merah, francouzský džihádista alžírského původu, během svého běsnění zastřelit v okolí Toulouse sedm lidí, než byl sám zastřelen policejním ostřelovačem," uvádí server a dodává, že Merah měl u sebe několik zbraní, včetně AK-47 – všechny držel nelegálně.

„V říjnu 2014 podnikla francouzská policie razii v několika domech po celém státě a rozbila internetový pašerácký gang. Zadržela celkem 48 lidí podezřelých z pašování a zabavila stovky nelegálních zbraní.

„Tři měsíce na to, v lednu 2015, zaútočila skupina džihádistů s AK-47 na Charlie Hebdo v Paříži a zabila 12 lidí."

Na závěr server dodává, že ačkoliv je ve Francii legálních zbraní málo a jejich držení je přísně kontrolováno a regulováno, to samé bohužel neplatí o okolních státech, kde jsou zákony v tomto ohledu uvolněnější a zároveň je tam zbraní „spousta".

Související

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.
Pray for Paris

Deset let po útocích v Paříži: Teroristická hrozba ve Francii se mění a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší

Francouzská národní telefonní linka, určená pro hlášení osob s podezřením na radikalizaci, poskytla serveru France24 vzácný pohled na proměnu teroristické hrozby ve Francii. Policisté, kteří linku obsluhují, uvádějí, že deset let po útocích v Paříži z 13. listopadu 2015, k nimž se přihlásila skupina Islámský stát, se hrozba rozšiřuje i mimo islamistický extremismus a radikalizovaní jedinci jsou stále mladší.

Více souvisejících

Teroristické útoky v Paříži (13. 11. 2015) ,  zbraně ,  Pašeráctví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů

Americký prezident Donald Trump uskutečnil v posledním víkendu před klíčovými doplňkovými volbami do Kongresu intenzivní předvolební kampaň, jejímž cílem je udržet republikánskou většinu v obou komorách amerického parlamentu. Hlava státu uspořádala sérii předvolebních shromáždění ve státech jako Florida, Iowa a Kansas, což vzhledem k dřívějším výsledkům v těchto oblastech poukazuje na defenzivní postoj Republikánské strany těsně před úterním hlasováním.

před 3 hodinami

Josef Mašín

Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín

V americké Santa Barbaře zemřel ve věku 94 let Josef Mašín, který byl jednou z nejznámějších tváří československého protikomunistického odboje. Informaci o úmrtí významného účastníka odboje přinesla v pondělí na sociální síti Facebook instituce Paměť národa s odvoláním na zdroj blízký rodině.

před 3 hodinami

Brexit, ilustrační foto

EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit

Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Petr Pavel

Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích

Prezident republiky Petr Pavel se v pondělí při odchodu z jednání vlády, jehož se osobně účastnil, vyslovil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích. Hlava státu ve svém vyjádření zdůraznila, že odmítá starty ruských reprezentantů, dokud Ruská federace pokračuje ve své agresi vůči Ukrajině. Toto stanovisko zaznělo v souvislosti s aktuální debatou o postavení ruských sportovců na mezinárodním poli.

před 5 hodinami

Evropská unie

Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí

Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.

před 6 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?

Nadcházející americké doplňkové volby do Kongresu představují mnohem víc než jen běžný poloviční verdikt nad úřadujícím prezidentem. Letošní hlasování může zásadně ovlivnit politické směřování Spojených států, rozhodnout o dalším osudu hnutí MAGA a vymezit výchozí pozici obou stran před prezidentskými volbami v roce 2028. Pro Demokratickou stranu jde o klíčovou šanci na politickou rehabilitaci po porážce v posledních prezidentských volbách.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie

Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence

Umělá inteligence a masivní poptávka po datových centrech se staly jedním z hlavních témat nadcházejících amerických doplňkových voleb. Odpor proti těmto obřím stavbám spojuje voliče napříč politickým spektrem, které znepokojují rostoucí účty za elektřinu, ekologické dopady a upřednostňování zájmů velkých firem před ochranou životního prostředí. Stát Georgie, jenž se stal největším americkým trhem pro výstavbu datových center, se ocitl v samém centru tohoto ostrého lokálního konfliktu.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 8 hodinami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 9 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bývalý princ Andrew čelí novému vyšetřování ve Skotsku. Jde i o Epsteina

Skotští policisté se nově zabývají okolnostmi pobytu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina na královském zámku Balmoral, kde byl finančník hostem bývalého prince Andrewa. Informoval o tom britský deník Guardian. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy