Brusel má druhou odpověď Varšavy, situaci v Polsku probere ve středu

Evropská exekutiva tak má před svou plánovanou středeční "orientační diskusí" o stavu právního státu v Polsku k dispozici všechny reakce, které požadovala. Už minulý týden přišla z Varšavy odpověď na otázky týkající se situace kolem změn ve veřejnoprávních médiích.

"Dopisy nebudu analyzovat zde, v tiskovém sále. To se stane na politické úrovni," prohlásil dnes mluvčí komise Margaritis Schinas před novináři. Už v minulých dnech zdůrazňoval, že středeční debata komise není zahajovacím krokem několikastupňové procedury, která by teoreticky mohla vést až k omezení polských hlasovacích práv v EU.

Nový dopis poslal Timmermansovi polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který jej také zveřejnil na svém twitteru. Napsal v něm mimo jiné, že místopředseda komise nezná skutečné dění okolo polského ústavního soudu, ačkoliv informace bylo možné získat na pracovní úrovni. Položené otázky označil za "nepodložená obvinění a neférové závěry" získané z médií.

Ziobro v textu popisuje postoj současné polské vlády, která se podle něj snaží obnovit právní řád a zajistit správné fungování soudu. Závěrem s poznámkou, že Polsko je suverénní a demokratický stát žádá Timmermanse, kterému připomíná jeho "levicovost", aby byl v budoucnu zdrženlivější při napomínání parlamentu a vlády takové země.

Na jednání komise nebude přítomen žádný představitel polské vlády, což je ale zcela obvyklé. Šéf komise Jean-Claude Juncker dal minulý týden najevo, že komise bude v přístupu k Polsku konstruktivní. Není podle něj navíc vůbec pravděpodobné, že situace dospěje do bodu, kdy by měly členské země rozhodovat o tom, že Polsko závažně a trvale porušuje základní hodnoty EU.

Psali jsme: Orbán chce obrannou linii proti uprchlíkům na severu Řecka. A sankce EU vůči Polsku nedopustí  

První odpověď, týkající se situace v médiích, dostala komise 7. ledna. Text, který zveřejnily britské Financial Times, odmítá pochybení polské vlády a varuje před "nežádoucím efektem" nespravedlivých, zaujatých a politicky motivovaných vyjádření na její adresu.

Polsko-německý spor se před pár dny odrazil i v médiích podporujících polskou vládu: týdeník Wprost vyšel s obálkou připomínající časy německého útoku na Polsko ze září 1939, ale s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a šéfem EP Schulzem v hlavních rolích příštího "dohledu nad Polskem". Ke starší historické křivdě - rozdělení Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko - se odvolala obálka časopisu wSieci s "carevnou Kateřinou Merkelovou" coby ústřední postavou.