Skrýt se za plot není řešení, tvrdí Merkelová. Chce zabezpečit řecko-turecké hranice

"Náš společný cíl je znatelně a trvale snížit počet běženců a zároveň nadále pomáhat lidem, kteří naši pomoc skutečně potřebují. Spor se vede jen o to, jak bychom toho měli dosáhnout," řekla Merkelová. "Samo sebou se rozumí, že se vší silou zasadím o to, aby se evropsko-turecký postup prosadil jako ta cesta, po níž se vyplatí jít," uvedla.

Na základě dohody mezi EU a Tureckem by mělo být možné lépe bránit pašerákům v dopravě uprchlíků přes Egejské moře a běžence vracet zpět do Turecka. Podle Merkelové to umožní znovu uzavřít vnější hranici schengenského prostoru mezi Řeckem a Tureckem, která je v současnosti pro postup tisíců uprchlíků klíčová.

"Jako Evropská unie se musíme naučit chránit naši námořní hranici, je to těžší než u pozemní hranice. Pokud se to nenaučíme, čekají nás brzy stejné problémy také u italských břehů," řekla Merkelová. EU podle ní nemůže reagovat na uprchlickou krizi tak, že na pevnině vybuduje plot, kterým se oddělí od pobřežních států, a bude říkat, že se jí jejich problémy netýkají.

Zatímco Merkelová sází na spolupráci s Tureckem, země visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) hovoří o takzvaném plánu B, který by spočíval ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska.

Šéfka poslanců německé strany Levice Sahra Wagenknechtová, která vede německou parlamentní opozici, dnes vyjádřila pochopení pro odpor středoevropských zemí k plánům Merkelové. Podle ní to je důsledek toho, že bylo Německo příliš arogantní v postoji k ostatním evropským zemím.

Merkelová dnes před poslanci zopakovala, že dlouhodobě lze uprchlickou krizi vyřešit jedině v zemích, odkud běženci pocházejí. "Je mimo pochybnost, že dlouhodobě k nám bude přicházet méně lidí jedině tehdy, když se budeme angažovat v místech, odkud přicházejí, a odstraníme důvody, kvůli nimž s vydávají na útěk," řekla.