Řecko si stěžuje: EU nebrání blokádě uprchlíků na Balkáně

Znepokojení vyjádřil řecký premiér Alexis Tsipras svému nizozemskému protějšku Marku Ruttemu. Nizozemí nyní předsedá EU. Zpřísnění kontroly migrace na Balkáně je v rozporu "s tím, co bylo minulý týden jednomyslně dohodnuto na summitu EU," upozornil Tsipras.

Řecký premiér také protestoval proti tomu, že Rakousko pozvalo na středu do Vídně zástupce zemí na balkánské trase. Řečtí zástupci pozváni ale nebyli.

Evropský komisař pro migraci Dimitris Avramopulos a nizozemský ministr vnitra Klaas Dijkhoff dnes ve společném prohlášení uvedli, že všechny členské země EU "by měly jednat ve společném duchu solidarity a odpovědnosti, zejména v době, kdy jednota a společné řešení jsou zapotřebí".

Rakousko od pátku začala tvrdě regulovat příjem uprchlíků a ostatní země na balkánské trase ho v tom začaly následovat.

Makedonie, přes kterou uprchlíci směřují z Řecka dál do Evropy, o víkendu výrazně přitvrdila podmínky pro vstup do země. Hranice je podle dostupných informací zcela uzavřena pro lidi původem z Afghánistánu, uprchlíci z Iráku a Sýrie musejí mít platné doklady vydané ve svých zemích.

Srbský a makedonský ministr vnitra Nebojša Stefanović a Mitko Čavkov by měli posnídat s kolegy ze Slovinska, Chorvatska, Rakouska a Německa. Ministři vnitra všech zemí evropské osmadvacítky se ve čtvrtek ovšem také sejdou se svým tureckým protějškem Efkanem Alou.

Nejnovější statistiky agentury Frontex hovoří o tom, že v lednu do Řecka dorazilo 68.000 migrantů, převážně z Afghánistánu, Sýrie a Iráku. Je to sice oproti prosinci 2015 pokles o 40 procent, zároveň je to ovšem stále osmatřicetinásobný nárůst v meziročním srovnání.

Už tento čtvrtek čeká ministry vnitra EU v Bruselu další kolo diskusí o podobě budoucí evropské pohraniční a pobřežní stráže, zabývat by se měli také návrhem na změnu podoby kontrol na vnějších hranicích schengenského prostoru. Evropská komise v prosinci navrhla změnu schengenského kodexu tak, aby umožňoval též systematické kontroly vracejících se občanů EU. Opatření má pomoci odhalovat takzvané "zahraniční bojovníky", tedy radikalizované islamisty s evropskými pasy, kteří se do unie vracejí po pobytu například v teroristických výcvikových táborech či poté, co bojovali v řadách Islámského státu v Sýrii.

Šéf Europolu Rob Wainwright nedávno odhadl, že takových lidí může být nyní v Evropě až 5000.