Panika, chaos, kolaps. Profesor promluvil o migrační krizi

NÁZOR - Řecko dosud z migrační krize profitovalo, jelikož posouvalo běžence dál do Evropy, uvádí Laszlo Maracz. Maďarský profesor přednášející humanitní studia na amsterdamské univerzitě poukazuje, že situace se nyní mění, jak se začíná rozpadat bezkontrolní režim na hranicích v schengenském prostoru. Prohlásil to v rozhovoru pro server rt.com.

Nastala hodina pravdy

Z pohledu Řecka se začíná situace okolo běženců vyostřovat. Maracz si každopádně nemyslí, že na nadcházejícím evropském summitu o migraci lze očekávat nějaké zásadní rozhodnutí. "...nebude žádné řešení v deseti dnech," deklaruje profesor. Soudí, že řecký komisař pro otázky migrace se snaží chystaný summit dostat pod tlak, ale ve skutečnosti to je jeho země, která pro ochranu vnější hranice mohla učinit více - tak jak nařizuje Schengenská dohoda, kterou Řecko podle experta neplní.

Akademik poukazuje na skutečnost, že nyní se do problémů s masivním přílivem migrantů dostávají další země a zavírají své hranice. "Nyní nastává situace, že Řecko se stane zemí, kde budou migranti uvězněni," vysvětluje profesor s tím, že řečtí politici kvůli tomu panikaří.  

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Jde o něco, co jsme mohli po dlouhé měsíce vidět přicházet," odpovídá Maracz na otázku, zda nebylo Řecko v boji s migrační krizí ponecháno svému osudu a zda EU poskytuje dostatečnou pomoc. Míní, že nastala hodina pravdy. Evropa zatím neučinila nic pro ochranu vnějších hranic, podotýká odborník. "Německo realizuje svou bezhlavou politiku otevřených dveří a Evropa za to platí," dodává.

V Evropě se dle profesora rozpoutal chaos a v mnoha městech dochází k nebezpečným situacím. "Řecko z této situace dosud profitovalo, jelikož přesouvalo lidi do Evropy a na tomto byznysu vydělalo hodně peněz," obviňuje Athény Maracz. Konstatuje, že řečtí představitelé jsou nyní v pasti, začínají panikařit a zatím odmítají přijmout evropská pomocná opatření.     

"(Řekové) chtějí ten problém vyřešit sami," myslí si expert. Proto nevidí možnost, že v horizontu nadcházejících deseti dnů přijde jakékoliv smysluplné řešení současného stavu, jelikož Evropská unie není připravená jednat.

Nic se zatím nerealizovalo

Schengenský prostor již začal kolabovat, soudí Maracz ve světle toho, že některé země stále více podnikají jednostranné kroky, aby zabránily běžencům vstoupit na své území. Profesor si zároveň nemyslí, že by Brusel disponoval účinnými pákami, které by státy přinutily daná opatření zrušit. "Buďme upřímní. Všude v Evropě jsou hraniční kontroly, jsou zde ploty, jsou zde mobilní pohraniční stanoviště," uvádí expert.   

Expert připomíná nedávný návrh slovenského premiéra Roberta Fica na stavbu plotu na hranicích jeho země s Rakouskem. "Dokážete si představit v srdci Evropy plot mezi slovenskou a rakouskou hranicí?" pokládá řečnickou otázku Maracz. Podle jeho názoru je to však v zásadě realita.  

Profesor poukazuje, že politici v Evropě pouze mluví o svých chystaných plánech. "Chtějí to zastavit (příliv běženců), chtějí kontrolovat vnější hranice, chtějí motivovat Turecko, aby dělalo více, chtějí mu dát více peněz, chtějí zaktivovat NATO," vyjmenovává Maracz různé koncepce. Připomíná však, že ačkoliv jsme slyšeli mnoho plánů, doposud se nic z nich nerealizovalo.  

"Tudíž nyní se nacházíme na hranici kolapsu a v následujících týdnech zde budeme mít velmi nebezpečnou situaci," varuje závěrem Maracz.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení. 

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.
Dánská vlajka

Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný

Spojené království zpřísňuje azylovou politiku a přebírá prvky dánského modelu, který už od roku 2015 kombinuje tvrdé kroky vůči žadatelům s důrazem na sociální soudržnost. Dánsko díky restrikcím výrazně snížilo počty žádostí, ale čelí kritice za právní i sociální dopady. Příběhy migrantů i varování expertů ukazují, že odrazující opatření mají limity. Evropské státy proto musí hledat rovnováhu mezi kontrolou a otevřeností.

Více souvisejících

migrace uprchlíci Řecko

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 4 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 5 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 9 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy