Konec migrační krize? Počet žadatelů o azyl v Německu klesá

Oznámil to dnes ministr vnitra Thomas de Maiziére, podle něhož nyní do země po hlavní migrační trase přes hranice s Rakouskem přichází zhruba 200 osob denně. Podle kancléřky Angely Merkelové se nyní Německo musí zaměřit na integraci migrantů.

"Vzhledem ke klesajícímu počtu těch, kdo k nám přicházejí, ale i vzhledem k vysokému počtu těch, kdo už zde jsou, se nyní stále víc tlačí do popředí otázka jejich integrace," reagovala na novou bilanci Merkelová. Podle ní silvestrovské útoky na ženy v několika německých městech ukázaly, jaké jsou důsledky toho, když se uprchlíky do společnosti integrovat nepodaří.

"Počet lidí, kteří k nám přicházejí žádat o azyl, v prvním čtvrtletí 2016 výrazně klesl," řekl novinářům de Maiziére. "Nelze popřít, že ke snížení počtu běženců v Německu podstatně přispělo uzavření takzvané balkánské cesty," uvedl.

Podle něj by ale samotné hraniční kontroly, které zavedly středoevropské země, situaci dlouhodobě vyřešit nemohly. Klíčové podle něj bylo přijetí dohody na evropské úrovni, která počítá se zajištěním vnějších hranic, ukončením praxe povolování průchodu běženců dál do Evropy a s vracením uprchlíků do Turecka. "Teprve kombinace těchto prvků pomáhá k tomu, aby pokles počtu žadatelů měl dlouhodobý efekt," uvedl.

V březnu o azyl v Německu požádalo 59.000 osob, bylo to o 8000 méně než v únoru. Ještě výraznější je pokles počtu příchozích: v systému EASY bylo v březnu zaregistrováno zhruba 21.000 uprchlíků, zatímco v únoru to bylo 61.000 lidí a v lednu téměř 97.000. "V posledním čtvrtletí roku 2015 jsme v systému EASY zaregistrovali přes 500.000 osob," připomněl ministr.

De Maiziére očekává další pokles počtu migrantů v dalších měsících díky přijetí dohody mezi Evropskou unií a Tureckem, která umožňuje vracet z řeckých ostrovů do Turecka uprchlíky, kteří tam doplují přes Egejské moře.

Ve srovnání s loňskem však počet migrantů zůstává vysoký: loni v prvním čtvrtletí požádalo v Německu o azyl 85.000 lidí a v systému EASY jich bylo zaregistrováno 102.000. Změnila se však struktura žadatelů. Zatímco v prvních třech měsících loňského roku tvořili tři pětiny žadatelů občané balkánských států, nyní je jejich podíl jen pětiprocentní a polovinu žádostí předložili Syřané.