Na holokaustu se podílelo na 6000 Litevců, tvrdí historik

Během války se obětí holokaustu stalo téměř 200.000 litevských Židů, více než 96 procent tamní židovské obce. Nejvíce jich zahynulo v lese u nádraží Ponary (nyní Paneriai) na okraji Vilniusu: podle odhadů asi 70.000 Židů, až 20.000 Poláků a několik tisíc sovětských zajatců.

"Za účastníky holokaustu je třeba pokládat nejen ty, kdo mačkali spoušť, ale i ty, kdo sestavovali seznamy Židů, střežili je a doprovázeli (na popraviště)," uvedl litevský historik Rukšénas v debatě, uspořádané sněmovnou k 75. výročí začátku vyhlazování litevských Židů. Současně zdůraznil, že holokaust nespustili Litevci, ti plnili rozkazy německých okupačních úřadů. Každopádně si role Litevců vyžádá další zevrubné bádání.

Velký rozruch na počátku roku vyvolala knížka Naši spisovatelky Ruty Vanagaitéové, podrobně mapující účast Litevců na holokaustu. "Rádi tvrdíme, že vrahy byli chuligáni, sociální odpad, ale to není pravda," řekla autorka polskému listu Gazeta Wyborcza. "Chtěla jsem lidi šokovat a přimět ke zpytování. Seznam se jmény 2055 vrahů je známý od roku 2012, ale nikdo nevěděl, co s ním. Za Sovětů bylo odsouzeno jen pár z nich. Myslela jsem, že jestli se do toho nepustím sama, tak už nikdo. Byla to poslední šance najít svědky," dodala.

Knížka obsahuje i takové podrobnosti o židovském majetku, že zlaté zuby, vytrhané zavražděným Židům, skončily v chrupu jejich sousedů. Živelných pogromů však bylo málo, vyvražďování bylo dobře zorganizované samosprávami a policií.