Vznikne Britcarsko? Evropa řeší postavení Británie po brexitu

"Chci vytvořit 'Britcarsko'," řekl v prosinci 2012 tehdejší londýnský starosta a přední odpůrce EU Boris Johnson. Jeho vizí bylo, že se Británie a Švýcarsko stanou zakládajícími členy nové aliance mimo Evropskou unii. Tato aliance by mohla podle Johnsona těžit z volného obchodu s eurozónou a mít své slovo v jednáních o obchodních dohodách, nemusela by se ale podílet na dalších integračních opatřeních EU.

Od té doby je mnoho dalších příznivců brexitu přesvědčeno, že švýcarský model slibuje úspěšnou budoucnost, v níž budou země mimo EU prosperovat, budou libovolně uzavírat dohody o volném obchodu a budou si kontrolovat své hranice. "Švýcarsko nám ukáže cestu, když opustíme EU," napsal britský bulvární deník The Sun, který vystupuje proti EU.

Bude však Britům švýcarský model vyhovovat? "Ne, švýcarský model se pro Británii z různých důvodů nehodí," říká Hugo Dixon z novinářské platformy InFacts, která vznikla s cílem udržet zemi v EU. "Stejně jako pro Švýcarsko je i pro Británii finančnictví nejdůležitější hospodářský sektor. Jako člen EU může Británie nabízet finanční služby na celém území EU, aniž by musela vytvářet pobočky v zemích jako Francie, Německo nebo Itálie," řekl Dixon.

Švýcarsko podle něj žádalo o stejné zacházení, ale nezískalo ho. "Zčásti i kvůli tomu řídí velké švýcarské finanční domy své investiční bankovnictví z Londýna. Pokud by nyní Británie získala stejnou dohodu s EU jako má Švýcarsko, museli by Britové část svého finančního sektoru přestěhovat na kontinent nebo do Irska," řekl.

"Švýcarští finanční zprostředkovatelé mohou vést obchody v EU jen s pomocí poboček v EU. Kvůli tomu přichází Švýcarsko o pracovní místa, o vytvářenou hodnotu i o daňové příjmy," upozornila už v roce 2009 švýcarská vláda.

Další kámen úrazu pro příznivce brexitu je imigrace. Mnozí chtějí ukončit volný pohyb osob, jednu ze základních svobod EU, a nenechávat si od Bruselu předepisovat, kdo smí přicestovat a kdo ne. Háček je ale podle Dixona v tom, že nyní je prakticky nemožné získat plný přístup na vnitřní trh bez přijetí volného pohybu osob. "Švýcaři musí souhlasit s volným pohybem osob mezi Švýcarskem a EU. To rozhodně neodpovídá představám euroskeptiků v Británii," řekl.

Možný je také norský model

Norsko, které příznivci odchodu Británie z EU často uvádějí jako modelový příklad, odmítlo členství v Evropské unii ve dvou referendech v letech 1972 a 1994. Země však přitom zůstává těsně s unií spjata svým členstvím v Evropském hospodářském prostoru (EHP).

Zatímco EHP umožňuje pěti milionům obyvatel Norska přístup na lukrativní evropský vnitřní trh s 500 miliony spotřebiteli - do Evropské unie míří 80 procent norského exportu a přichází z ní 60 procent norského dovozu - nedává jim možnost hlasovat při stanovování pravidel obchodu.

V Bruselu musejí Norové opustit jednací sál, když se přijímají klíčová rozhodnutí, která vyžadují souhlas všech 28 členských států.

"Odpůrci vstupu do EU v roce 1994 zvítězili, ale od té doby zaznamenali řadu ztrát ... integrační proces totiž probíhá automaticky, jelikož jsme součástí rozvíjejícího se vnitřního trhu. A žádné nové referendum na toto téma se nečeká," uvedl Öivind Bratberg, který je expertem na evropské záležitosti na univerzitě v Oslu.

Stejně jako Island a Lichtenštejnsko, které jsou také členy EHP, Norsko může uplatnit právo veta a postavit se proti evropským nařízením, ale kvůli obavám z následků ho nikdy nevyužilo.

Co se týče financí, je Norsko zcela jasně přispěvatelem do evropského rozpočtu; pro období 2014-2021 bude tato částka dosahovat 391 milionů eur ročně. Mezi několik málo oblastí, kde si Norsko udrželo nezávislost, patří zemědělství a rybolov. Další obory jsou ale v jiné situaci.

"Řídíme se podstatně více evropskými než norskými pravidly," říká Lars Tomasgaard, výkonný ředitel firmy Nordox. "Veškerá pravidla, která se týkají ochrany zaměstnanců, registrace výrobků, jsou určována pravidly v EU. Jsou věrnou kopií evropských pravidel," dodává.

Americký prezident Barack Obama říká, že Británie by měla zůstat v Evropské unii, a Oslo souhlasí. "Norská vláda se rovněž domnívá, že by měla Británie v EU setrvat. V těchto dnech Evropa čelí spoustě problémů, ať už je to migrace, klimatické změny či vytváření nových pracovních míst. Je zapotřebí více spolupracovat v inovacích a výzkumu... To si žádá jednotnější Evropu," prohlašuje norská ministryně pro evropské záležitosti Elisabeth Aspakerová.

Skandinávští euroskeptici, kteří podporují brexit, rovněž zrazují Brity, aby se vydali ve stopách Norska. "Evropský hospodářský prostor je lepší než členství v Evropské unii. Ale kdyby bylo po mém, volila bych bilaterální dohodu, protože jako člen EHP musíme přijímat některá evropská pravidla a vliv EU je podle mého názoru příliš silný," uvedla Kathrine Klevelandová, která stojí v čele norské lobbistické skupiny "Ne Evropské unii".

Expert na evropské záležitosti na osloské univerzitě Bratberg považuje vyzdvihování norského modelu jako příkladu pro Británii za "obrovské nedorozumění". "Pro Británii by to prostě nefungovalo. Víc problémů by to vytvořilo, než by jich bylo vyřešeno. Britové by ztrátou členství sice získali oficiálně nezávislost, ale za cenu obrovské ztráty demokracie," řekl.