Spousta lidí je zatraceně naštvaná. Referendum může změnit Británii i EU

Londýn - Referendum o brexitu je momentálně tématem číslo jedno. Ať už hlasování 23. června dopadne jakkoli, zásadní změny čekají Británii i Evropskou unii.

Pokud budou Britové hlasovat pro EU, možná odstoupí někteří ministři podporující brexit. A i když bude výsledek zřejmě těsný a protiunijní strana se bude cítit posílena a frustrována, celá věc by měla být pro dohlednou budoucnost uzavřena.

Předpokládá se, že dříve nebo později by musel odstoupit premiér David Cameron a možná by letos došlo i na předčasné volby. Brexit by ale mohl především ohrozit soudržnost Británie. Skotská vláda již uvedla, že pokud vyhraje brexit a Skotové budou přitom hlasovat pro EU, zorganizuje další referendum o samostatnosti, které by tentokrát mělo mnohem větší šanci než před dvěma lety. Oříškem by také bylo Severní Irsko, kde by mohly vzniknout přechody na hranicích s Irskou republiku a mohl by být ohrožen křehký klid v Ulsteru.

VIDEO: Migrace je zásadní téma kampaně

Zdroj: YouTube

Podobná nejistota vládne kolem způsobu britského odchodu z EU. Jasné je jen to, že podle článku 50 by obě strany měly dva roky na jednání o desítkách smluv, jichž je Británie jako člen EU součástí. Je prakticky vyloučené, aby se to stihlo, jak naznačil i předseda Evropské rady Donald Tusk, podle něhož bude třeba aspoň sedmi let. Nabízí se otázka, zda budou mít všichni zájem o hladký rozvod, nebo zda to bude chtít Brusel, tedy ostatní členské státy, Británii "osladit" - i proto, aby se další země nechtěly řídit britským příkladem.

Psali jsme: Největší rána pro EU? Ekonom prozradil, co nás může potkat  

Řešily by se i relativně podružné otázky - jak bude Británie vyjednávat v přechodném období na ministerských radách nebo vrcholných schůzkách EU, co se stane s britským předsednictvím v roce 2017, případně co bude s britskými europoslanci či zaměstnanci unijního aparátu.

Mnohem podstatnější je, co by bylo dál s unií, která prochází nejistým obdobím i bez brexitu. Bez Británie bude bezpochyby slabší a některé země se obávají dalšího posílení vlivu Německa a Francie. Kampaň Remain (Setrvání) tvrdí, že oslabena bude i Británie. Kampaň Leave (Odejít) se domnívá, že odchod uvolní zemi ruce a přinese jí opravdovou svobodu.

Především by ale hrozilo riziko další dezintegrace EU

Řada politiků na kontinentě varuje, že po brexitu budou referenda požadovat strany v dalších zemích. Britové měli vždy vůči ostatní Evropě odstup, ale Evropská unie jako taková pro britské voliče nebylo podstatné téma. Mnohem více je nyní ovlivňuje imigrace, především z postkomunistických zemí EU, hlavně z Polska a Rumunska, ale i z ČR.

Některé komentáře připomínají ironii toho, že Británie bývala donedávna stoupencem rychlého a širokého rozšiřování EU - právě kvůli tomu, aby se rozředil vliv Německa a Francie a oslabila se centralizace EU.

Evropa byla vždy pro torye ožehavým tématem. Stála v 90. letech u volební prohry někdejšího premiéra Johna Majora a pak byla dlouhá léta tabu. Ale dostihla i Camerona, který již při zvolení do čela strany v roce 2005 slíbil referendum k lisabonské smlouvě o reformě unijních institucí, ale slib už nestačil splnit a řadu euroskeptických spolustraníků tím popudil.

Psali jsme: Co bude s Cameronem po referendu? Hrozí občanská válka, obávají se analytici  

A po vítězných parlamentních volbách v roce 2010 se dostala do Dolní sněmovny řada nových protievropských konzervativních poslanců. Kromě toho začala posilovat Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), která bere hlasy hlavně toryům. Cameron poprvé oznámil úmysl uspořádat referendum před třemi lety a nakonec z něj loni udělal předvolební slib. Vyjednal pak v Bruselu nějaké dílčí ústupky a na jejich základě referendum vyhlásil.

Cameron vede kampaň ve prospěch Remain, ale protože před tím Brusel soustavně kritizoval, je pro mnoho voličů v nové roli nedůvěryhodný. Nejen probrexitová kampaň mu tento rozpor připomněla. Při jedné z televizních debat se ho moderátorka zeptala, proč tedy referendum vypisoval, když tvrdí, že brexit by mohl ohrozit mír v Evropě.

Brexitu pomáhá i obecné rozhořčení řady voličů vůči tradiční politice a sociálním poměrům. Podle institutu YouGov si jen 11 procent Britů myslí, že svět se stává lepším místem. "Je spousta lidí, kteří si myslí, že přišli zkrátka a jsou kvůli tomu zatraceně naštvaní," řekl FT zástupce YouGov Anthony Wells.

Podle bývalého britského ministra zahraničí Williama Haguea jsou stoupenci brexitu i Trumpova kampaň "transatlantickým zrcadlem" hněvu vůči cizincům a politikům. "Kampaň pro brexit je v podstatě Trumpova kampaň s lepším účesem," napsal Hague.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Brexit EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 2 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy