Poteče opět krev? Podkopání demokracie, chceme zůstat v EU, bouří se lidé

Severní Irové chtějí zůstat

V reakci na výsledek čtvrtečního referenda již zástupce prvního ministra Severního Irska Martin McGuinness vyzval k uspořádání plebiscitu, v němž by se severní Irové vyslovili k možnému připojení k Irsku. Stejně tak Gerry Adams, předseda vlivné strany Sinn Féin, obvinil Angličany, že vytrhují Severní Irsko z EU a požaduje hlasování o setrvání této části Spojeného království v Unii.  

"To, co se stalo v posledních čtyřiadvaceti hodinách, bylo rozhodnutím obyvatel Severního Irska zůstat v rámci EU," komentuje situaci Declan Kearney. Tvrdí, že Severní Irsko se ocitlo v situaci, kdy je podkopávána jeho demokratická vůle prostřednictvím hlasování, které proběhlo v Anglii, jejíž obyvatelé fakticky zvrátili demokratické rozhodnutí Severních Irů nadále zůstat členem osmadvacítky.

Situace podle Kearneyho dramaticky mění politické a hospodářské podmínky Severního Irska a z tohoto důvodu strana Sinn Féin zintenzivní své volaní a kampaň za okamžité uspořádání vlastního plebiscitu v Severním Irsku na základě tzv. Belfastské dohody z roku 1998. Tato smlouva mezi Severním Irskem, Irskem a Velkou Británii ukončila léta násilností mezi znesvářeným katolickým a protestantským obyvatelstvem.

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Účelem vnitrozemského hlasování by byla národní debata o budoucím konstitučním uspořádání na celém irském ostrově," vysvětluje politik. Zdůrazňuje přitom opět faktické zvrácení demokratické volby v důsledku celkového výsledku britského referenda o vystoupení z EU. "Rozhodnutí o brexitu je fakticky pro lidi v Severním Irsku cenou za pokračující rozdělení irského ostrova," konstatuje Kearney.

Podle poslance je nezbytné mít na paměti skutečnost, že velké množství lidí, kteří v Severním Irsku ve čtvrtečním referendu hlasovali, podpořilo setrvání Velké Británie v EU. Takovou možnost volili republikáni, unionisté, katolíci i protestanti, tedy většina tamních obyvatel bez ohledu na své politické přesvědčení či vyznání, deklaruje Kearney.

"Velká většina občanů se vyslovila, že chce jasně zůstat součástí EU," pokračuje politik. Připomíná, že Severní Irsko zůstává rozdělenou společností, a je proto důležité, že dala najevo, že budoucí překonávání tohoto rozdělení bude nejlépe zajištěno v rámci EU.

Miliardy v ohrožení

"Toto máme na mysli, když tvrdíme, že okolnosti se dramaticky změnily," vysvětluje poslanec. Uvádí že právě z tohoto důvodu by mělo být uspořádáno vnitrozemské referendum, jelikož nastala situace, kdy většina obyvatel Severního Irska napříč komunitami a politickou profilací dala najevo, že si přeje něco jiného. "A za těchto okolností je demokratické vyjádření se zvráceno výsledkem voleb v Anglii," kritizuje Kearney s tím, že ke stejné situaci došlo rovněž ve Skotsku.   

Zástupce strany Sinn Féin připomíná, že v důsledku brexitu hrozí ztráta 3,5 miliard eur, které měly být do roku 2020 investovány v Severním Irsku z evropských fondů. Severoirská politická reprezentace se také obává, že jedním z následků vystoupení Spojeného království z EU může být i masivní narušení vzájemné irské hospodářské spolupráce. "V současnosti je na irském ostrově 200 tisíc pracovních míst, které přímo, či nepřímo závisí na obchodu mezi severem a zbytkem Irska o celkovém objemu 1,2 miliardy eur," dodává Kearney.  

To vše se nyní podle politika v důsledku výsledku čtvrtečního referenda ocitá v ohrožení. Kearney tak nesouhlasí s probritskými hlasy, jakým je například členka konzervativní strany Theresa Villiersová, které tvrdí, že pro uspořádání plebiscitu v Severním Irsku neexistuje žádný podklad a volání po takovém hlasování tudíž není legitimní. "Na to já říkám, že jde o postoj a tvrzení, které nemá vůbec žádnou hodnověrnost," uzavírá poslanec.