25 Iráčanů se vrátí z Německa do Česka, rozhodl soud

Německé úřady chtěly Iráčany vrátit do České republiky už dříve, ti se ale rozhodnutí snažili zvrátit. Drážďanský soud jejich žádosti o předběžné opatření nevyhověl, a jejich návratu do Česka tak už nic nebrání. Zatím ale není jasné, kdy se tak uskuteční.

Soud v rozhodnutí z 23. června, o němž byli v mezidobí Iráčané informováni, stanovil, že za azylové řízení je ve vztahu ke skupině zodpovědná výhradně Česká republika, která Iráčanům udělila víza. Německé úřady proto podle soudu postupovaly správně, když žádost skupiny o azyl ve spolkové republice odmítly. Žádost o předběžné opatření má soud za neodůvodněnou, o žalobě samotné teprve rozhodne.

Podle českého ministra vnitra Milana Chovance se do Česka vrátí z Německa 20 z původně 25 iráckých křesťanů, u zbylých pěti německé úřady prověřují žádost o sloučení rodiny, Iráčané tvrdí, že mají v Německu příbuzné.

Uprchlíky z Iráku letos do Česka v rámci zvláštního programu přivezl Nadační fond Generace 21. Na začátku dubna se 25 z nich vydalo do Německa, kde požádali o azyl. Žádost ale odmítly německé úřady, které skupinu chtěly vrátit do ČR. Uprchlíci se bránili žalobou a žádostí o předběžné opatření. Tu však drážďanský soud zamítl, a navrácení Iráčanů tak již nic nebrání.

Německá policie je původně chtěla hned v dubnu vrátit zpět, nakonec ale svou žádost o předání stáhla s odůvodněním, že uprchlíci požádali v Německu o azyl. Později německé úřady vyzvaly Česko, aby si Iráčany převzalo zpět, s čímž české ministerstvo vnitra napodruhé souhlasilo.

Kdy se běženci do Česka vrátí, zatím není jasné. Holm Felber ze saského ministerstva vnitra, které za navrácení uprchlíků zodpovídá, dnes ČTK řekl, že jeho resort musí nejprve dostat podklady o ukončení řízení od Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF). Kdy se tak stane, se podle něj jen těžko odhaduje.

Psali jsme: Pašování ilegálů do Evropy je jen špička ledovce. V pozadí stojí krvavější byznys, tvrdí pašerák Kdo skutečně pohání migrační krizi? Tohle se musí změnit, jinak uprchlíci budou přicházet dál  

Po předpokládaném návratu do Česka by měli uprchlíci být umístěni do detenčního zařízení, odkud je může čekat následné vyhoštění do Iráku. V tuzemsku také mohou znovu požádat o azyl. Případnou žádost by pak musely posoudit úřady.

"Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky nám sdělil, že Spolková republika Německo plánuje do ČR vrátit 20 z původně 25 iráckých křesťanů, kteří do Německa uprchli poté, co se v ČR dobrovolně vzdali azylu. Lhůta, do kdy mohou být uprchlíci vráceni, končí 23. prosince 2016. Podmínkou je, že nám Spolkový úřad pro migraci musí návrat těchto osob oznámit minimálně sedm dní dopředu, což se zatím nestalo," uvedl v reakci, kterou obdržel server EuroZprávy.cz, ministr vnitra Milan Chovanec.

"V případě, že se tyto osoby vrátí, převezme je Policie ČR a jako nelegální uprchlíky je umístí do detenčního zařízení. Poté proběhnou standardní procedury a budeme chtít vědět, zda se skupina rozhodne vrátit do vlasti, nebo v ČR opět požádá o azyl," dodal.

Odjezd této skupiny uprchlíků měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesídlování běženců z míst postižených válkou. Program na přesídlování křesťanských běženců byl nejprve pozastaven a později vláda rozhodla, že nebude pokračovat.

Iráčané před svým odjezdem do Německa kritizovali ubytování na okraji vesnice, kde na ně prý neustále dohlíželi čeští policisté. Tvrdí také, že byli bez ochrany vystaveni nepřátelským postojům místních obyvatel. Česká vláda jim navíc měla vyhrožovat návratem na Blízký východ. Kritice neušla ani údajně znečištěná voda, kterou skupina dostávala. Když si na ni stěžovala, tak prý několik dní nedostala vodu vůbec žádnou.

Německý soud ale ve svém rozhodnutí konstatuje, že neshledal systematické nedostatky v českém azylovém řízení nebo podmínkách pobytu pro uprchlíky. "Všechny známé podrobnosti ukazují, že v každém případě byly dodrženy všechny minimální standardy," konstatuje soud.

Podotýká také, že přijetí iráckých uprchlíků bylo v podstatě pilotním projektem, který byl pozorně sledován politiky i médii. I proto za nedůvěryhodné považuje například tvrzení, že české úřady Iráčanům dávaly najevo, že si je v zemi nepřejí.