WikiLeaks ohrožuje životy vojáků i civilistů

"Takové úniky informací jsou velice politováníhodné a z hlediska bezpečnosti mohou mít velice negativní dopady na osoby, kterých se to týká. Vojáky a civilisty to může vystavit nebezpečí," sdělil Rasmussen v Berlíně na společné tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.

Provozovatelé stránky WikiLeaks, která letos kromě jiného zveřejnila 77 000 dokumentů Pentagonu o válce v Afghánistánu, v pondělí oznámili, že "velmi brzy" zveřejní další citlivé materiály. Týž den se objevily informace, že by mělo jít o 400 000 dokumentů o válečném konfliktu v Iráku.

To ale v úterý popřel zakladatel portálu Julian Assange i jeho kolegové. "Nebudeme komentovat, na čem právě pracujeme, nebudeme ani poskytovat přesná data," citovala agentura AFP Kristinna Hrafnssona, který s Assangem úzce spolupracuje.

V obavě před dopady případného zveřejnění materiálů o válce v Iráku americké ministerstvo obrany zřídilo speciální stodvacetičlenný tým, který má posoudit rozsah škod a důsledky úniku.

Server WikiLeaks v červenci zveřejnil tisíce dokumentů o válce v Afghánistánu. Ačkoliv nejdříve Pentagon uvedl, že dokumenty mohou odhalit totožnosti lidí, kteří pomáhají spojencům v této zemi bojovat proti ozbrojencům Talibanu, americký ministr obrany Robert Gates později prohlásil, že v dokumentech nejsou žádné "citlivé materiály tajných služeb nebo popis metod".

Server je v současnosti vypnutý, neboť prochází údržbou. Jeho zakladatel Assange ve Švédsku čelí nařčení ze sexuálního obtěžování. Obvinění popřel s tím, že se ho takto snaží zdiskreditovat jeho oponenti.

Kromě zpráv z afghánské války Assange na WikiLeaks uveřejnil například informace o nelegálním skladování toxického odpadu v Africe nebo o podvodech vědců, kteří chtěli dokázat lidský podíl na změnách klimatu.