Země V4 jsou trapné. Těží z EU, přitom ji chtějí ochromit, píšou Financial Times

"Klaďte to za vinu našemu komunistickému dědictví... Nemáme rádi, když se politika určuje jinde a pak je nám řečeno, že ji musíme provést," citují Financial Times nejmenovaného ministra zemí Visegrádu.

Deník poukazuje na to, že před vstupem do EU vlády středoevropských zemí přeháněly výhody členství, ale po finanční krizi z roku 2008 padly naděje, že rychle doženou západní státy. Řecký krach a migrační krize pak obnažily nedostatky evropského projektu.

"Ukázalo se, že nevěsta není tak hezká, jak se slibovalo," cituje list Otilii Dhandovou z politologického ústavu Teneo Intelligence. "Evropská unie je pravděpodobně nejlepší, co si (občané EU) dokážou představit. Jde o to, že nejsou nijak zvlášť optimističtí ohledně skutečnosti, kterou vidí právě teď," dodala.

Visegrádská skupina usiluje o volnější upořádání unie, které by spočívalo ve spolupráci metropolí s některými pravomocemi, jež by se vrátily členským státům. A instituce se sídlem v Bruselu by byly silně omezeny. Jenže rozdílné zájmy mezi státy visegrádské čtyřky samotnými jsou překážkou pro dohodu o jakémkoli podrobném plánu, soudí FT.

Bojovnost maďarského premiéra Viktora Orbána, který na protiunijní rétorice buduje svoje postavení, a nejvlivnějšího muže v Polsku Jaroslawa Kaczyńského podrobuje soudržnost zemí visegrádské čtyřky velké zkoušce.

"Polsko a Maďarsko se stále více radikalizují," řekl podle FT významný slovenský činitel. "Visegrád je velmi užitečné fórum. Ale stále více se musíme distancovat od Budapešti a Varšavy, když rétorika není užitečná," upozornil.

Mezitím čeští činitelé podle FT reagovali na zvýšenou kritiku Bruselu ze strany Varšavy a Budapešti častými cestami do Berlína, aby upevnili svůj vztah ze strachu, že s takovou kritikou budou spojováni.

Protievropské emoce ale využil jak slovenský premiér Robert Fico před březnovými volbami, tak ve svých projevech "populistický, ale populární český prezident Miloš Zeman", poznamenává list.

Podle šéfa budapešťského politologického ústavu Political Capital Petera Kreka si hrají středoevropští politici na věštce, aby pak mohli poukazovat na to, že před problémy varovali, ale že EU nereagovala, a tak ji Británie opouští. Mají tak více argumentů pro požadované změny.