Uprchlická krize? Bude hůř. Diplomat žádá přerozdělní desítek tisíc běženců

Obava z deportací

Situace se vyhrotila na řeckém ostrově Lesbos, kde v noci z pondělí na úterý shořel uprchlický tábor Moria. Bezpečně evakuováno z něj bylo na čtyři tisíce migrantů, kteří se od té doby zůstávají bez přístřeší.  

Místní policie oznámila, že zničeno bylo na 60 procent ubytovacích kabin a stanů v táboře. Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky si požár vyžádal zhruba tři desítky zraněných. Řečtí vyšetřovatelé přitom operují s možností, že oheň založil někdo z migrantů úmyslně, na protest proti podmínkám v táboře. V té souvislosti došlo k zatčení devíti osob.

"K incidentům v tomto uprchlickém táboře začalo docházet, protože se šířily zvěsti, že všichni (migranti) budou vráceni do Turecka," odpovídá bývalý diplomat na otázku, jak nebezpečná je aktuální situace na ostrově, z něhož je delší dobu hlášeno napětí mezi běženci a místním obyvatelstvem.

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.  

Zprávy o chystaných deportacích podle Chrysanthopoulose vytvořily mezi uprchlíky a migranty paniku, tudíž mezi nimi vypukly potyčky. Jedním z důsledků pak bylo úmyslné zakládání požárů, konstatuje někdejší diplomat s tím, že obyvatelům tábora se podařilo včas utéct, přičemž děti byly evakuovány přednostně a situaci se v tomto ohledu zdařilo úspěšně zvládnout.

"Ale celková situace, nejen na Lesbu, ale v Řecku (jako takovém), se stává velmi závažnou," pokračuje Chrysanthopoulos. Tvrdí, že ji vyhrotilo především zveřejnění opatření schválených na nedávném summitu Evropské unie v Bratislavě, který v otázce migrace zaujal velmi tvrdou linii a chce zamezit dalšímu přílivu běženců do zemí osmadvacítky.

Zkušený diplomat předvídá, že mezi migranty a uprchlíky zavládl strach, což vytvořilo uvedenou situaci na Lesbu, přičemž se obává, že podobné incidenty budou nyní k vidění i v dalších řeckých uprchlických táborech.   

Uprchlíky je nutné přerozdělit

Jakou reakci od řecké vlády lze dle Chrysanthopoulose očekávat? Zaujme v souvislosti s událostmi na Lesbu shovívavější postoj k běžencům, nebo se naopak uchýlí k tvrdšímu postupu v dané problematice?

"Na jednu stranu se vláda snaží dělat, co může. Ale na druhou stranu existuje závazek, který Evropská unie přijala 22.-23. července, dle něhož se předpokládá přijetí 160 tisíc uprchlíků z Řecka a Itálie," naráží v odpovědi diplomat na ožehavý problém kvót. Připomíná, že k takovému přerozdělení uprchlíků zatím nedošlo a řecká vláda ostatně ani dostatečně razantně nenaléhá na ostatní členské státy Unie, aby realizovaly, na čem se usnesly.

Takový přístup se může jevit jako velmi zvláštní. Nemyslí si Chrysanthopoulos, že by bylo logičtější, pokud by se Athény snažily naopak dát věci v otázce přerozdělování uprchlíků co nejrychleji do pohybu?  

"Uprchlíci v Řecku nechtějí v Řecku zůstat," zdůrazňuje vysloužilý diplomat. "Pokud v Řecku nechtějí zůstat, cítí se jako vězni. A když se cítí jako vězni, jednají jako vězni," dodává s tím, že značné části běženců začínají docházet peníze.

Na mnoha místech v Řecku se tak migranti a uprchlíci začali uchylovat ke krádežím kuřat, která následně konzumují, jelikož s jídlem, které jim je poskytováno v táborech, nejsou příliš spokojení, vysvětluje Chrysanthopoulos. "Tato situace se bude zhoršovat do doby, než Evropská unie učiní rozhodnutí přijmout 60 tisíc lidí, kteří uvízli v Řecku a Itálii," předvídá závěrem řecký diplomat.