Rakušané budou napodruhé volit prezidenta. Čeká se velmi těsný výsledek

Van der Bellen (72) a Hofer (45) jsou od roku 1951, kdy se v Rakousku poprvé konala přímá volba prezidenta, první dva kandidáti, kteří postoupili do druhého kola, aniž by je podporovala jedna z velkých stran - sociální demokraté či lidovci. Kandidáti těchto stran - Rudolf Hundstorfer a Andreas Kohl - dostali v prvním kole shodně jen kolem 11 procent hlasů, a mnoho politologů tak tyto volby interpretovalo jako vzpouru voličů proti zavedeným pořádkům.

Květnové druhé kolo voleb, které vyhrál profesor ekonomie a bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen rozdílem jen zhruba 30.000 hlasů, u ústavního soudu napadla FPÖ a soudci jí nakonec dali za pravdu. I když nezjistili, že by se s hlasy přímo manipulovalo, přišli na řadu formálních pochybení volebních komisí, a volby proto nařídili opakovat.

Rozhodovat se budou Rakušané v neděli mezi zastáncem vstřícného postoje k migrantům a obhájcem Evropské unie Van der Bellenem a příznivcem restriktivní politiky v migrační krizi a kritikem Bruselu Hoferem. Zatímco první z nich vidí hlavního spojence v Německu či v Itálii, druhý by rád svůj program plnil i za pomoci zemí visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Vztahy by Hofer chtěl zlepšit také s Ruskem či Čínou.

Psali jsme: Hofer v Praze? Chtěl ukázat kosmopolitismus. Záměrně zazdil sporná témata, míní politologové Populista Hofer? Rakousko by mohl obrátit na východ. Jako Zeman, míní Schwarzenberg  

Zatímco Van der Bellen má podporu spíše u obyvatel velkých měst a lidí s vyšším dosaženým vzděláním, mezi voliče Hofera patří spíše obyvatelé venkova, konzervativní věřící a lidé s nižšími výdělky.

Na stranu Van der Bellena se v posledních dnech kampaně postavil mimo jiné sociálnědemokratický kancléř Christian Kern, lidovecký vicekancléř Reinhold Mitterlehner, vlivný vídeňský starosta Michael Häupl a dokonce i bývalý prezident Heinz Fischer.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění má šanci na vítězství spíše Hofer, výsledek bude ale zřejmě tak těsný, že se komentátoři neodvažují hádat, kdo se nakonec nastěhuje do kanceláře ve vídeňském Hofburgu.

Nedělní hlasování přitom nerozhodne jen o budoucí hlavě rakouského státu, ale může mít podstatný vliv i na podobu příští vládní koalice. Spekuluje se totiž o tom, že na jaře budou předčasné parlamentní volby, ať v těch prezidentských zvítězí kdokoli.