Konec lhaní uprchlíků? Rakousko se rozhodlo zakročit

Navrhované opatření reaguje mimo jiné na zkušenosti úřadů z minulého roku, kdy řada migrantů ve svých žádostech o azyl uváděla, že pochází z válkou sužované Sýrie, ačkoli to neodpovídalo skutečnosti. Migranti z jiných zemí se tak snažili zvýšit své šance na udělení azylu.

Pokuta mezi 5000 a 15.000 eury (135.000 až 405.000) by podle navrhované úpravy hrozila také migrantům, kteří by se v Rakousku zdržovali navzdory tomu, že jim úřady nařídily zemi opustit. Alternativně by mohli putovat až na šest týdnů do vězení.

Koaliční vláda sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP) tento rok zpřísnila svou migrační politiku, mimo jiné v důsledku rostoucích preferencí pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), která by se podle aktuálních průzkumů ve volbách stala nejsilnější parlamentní stranou. Její kandidát Norbert Hofer se dostal do druhého kola prezidentských voleb, v nichž nakonec v neděli podlehl nezávislému kandidátovi s podporou Zelených Alexanderovi Van der Bellenovi.

Balíček opatření zpřísňujících migrační politiku nyní poputuje do rakouského parlamentu. Zelení už oznámili, že se při hlasování postaví proti němu.

V loňském roce Rakousko přijalo 90.000 žádostí o azyl, což je více než jedno procento populace této alpské země. Na počátku roku stanovilo horní hranici počtu letos přijímaných žádostí o azyl na 37.500. Od počátku ledna do konce října obdržely úřady podle ministerstva vnitra už 37.000 žádostí, jen asi 30.000 jich ale považují za relevantní pro zahrnutí do limitu na letošní rok. Příští rok horní hranice počtu přijímaných žádostí klesne na 35.000.