EU musí posílit tlak na Rusko kvůli Ukrajině, žádají europoslanci

Brusel nedávno prodloužil o šest měsíců hospodářské sankce vůči Rusku, které spojuje s prosazením mírových dohod z Minsku. Ty jsou však v posledních týdnech vytrvale porušovány zejména při bojích u města Avdijivka ležícího u doněcké frontové linie.

„Měli bychom žádat, aby Evropská rada zvážila zesílení sankcí vůči Rusku," vyzval na plénu polský liberální poslanec Dariusz Rosati, s jehož názorem dali najevo souhlas někteří kolegové z jiných poslaneckých frakcí. Další poslanci přišli s návrhy, jak stupňovat tlak na Rusko - od poskytnutí zbraní Ukrajincům až po zrušení projektu plynovodu Nord Stream 2, který obchází Ukrajinu jako tranzitní zemi.

 NATO varuje, že se na východě Ukrajiny odehrávají nejtěžší boje za poslední dva roky. Obě strany v posledních týdnech ohlásily desítky mrtvých, vyhrotily situaci ve chvíli, kdy nový americký prezident Donald Trump vysílá nejednoznačné signály ohledně zmírnění přístupu k Rusku.

Někteří poslanci sice uznali, že bez koordinace s USA by evropský tlak na ruský režim nebyl účinný, avšak podle většiny z nich by Brusel neměl polevovat a čekat, jakou strategii zvolí Trump. Šéf Bílého domu nedávno vyloučil rychlé rušení sankcí, o jejich zpřísňování či jiné pomoci Ukrajině se však v současnosti ve Washingtonu nemluví.

„Evropský parlament by měl potvrdit svou podporu Ukrajině," prohlásila česká lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová, podle níž je třeba co nejdříve uvolnit režim krátkodobých víz pro Ukrajince. Na druhé straně ale nesmí Brusel nepolevovat v působení na ukrajinskou vládu ohledně přijetí nutných reforem, dodala.

Zástupce maltského předsednictví unie Ian Borg, který na plenárním zasedání EP zastupoval šéfku unijní diplomacie Federicu Mogheriniovou, ujistil poslance, že rušení protiruských sankcí není na pořadu dne. Unie podle něho hodlá pokračovat v působení na Rusko, aby co nejdříve přispělo k ukončení konfliktu.