Co mají společného uprchlíci a drogy? Víc, než si myslíte, varují aktivisté

Podle aktivisty jsou pašeráci doslova mafiánskou sítí, kterou je protkaná jejich trasa z Asie či Afriky až do Evropy. "Už více než dva roky sbíráme informace o celé síti, o převaděčích i lidech, co je řídí," uvedl Paunovic pro agenturu TASR s tím, že informace poskytl i srbské vládě, která uvěznila 1200 převaděčů.

"V tomto hledisku jsme lídrem v celém regionu. Posadili jsme za mříže více pašeráků lidí než Bulharsko nebo Řecko. Jenže ve skutečnosti se největším kriminálníkům nic špatného nestalo. Ve vězení skončili jen vykonavatelé, ne organizátoři," uvedl s tím, že s organizátory se lze setkat v Bělehradu, jak se procházejí po ulicích.

V Srbsku je v současnosti přibližně 9000 migrantů, z nichž většina žije v uprchlických táborech. Zhruba třetina z nich kempuje pod širým nebem v Bělehradu nebo u hranic s Maďarskem. Podle Paunovice do Srbska v současnosti vedou tři migrační koridory.

"První směřuje z Bulharska. Druhý z Makedonie, kam se přesouvají uprchlíci z Řecka. Třetí koridor je nový a jde přes Kosovo, kam přicházejí uprchlíci z Řecka přes Makedonii nebo Albánii," tvrdí. Hranice s Kosovem je podle něj na severu minimálně střežena, protože stále se bere jako součást Srbska. "Proto očekáváme, že tímto koridorem bude proudit v roce 2017 stále více uprchlíků," dodal Paunovic.

Přesto přichází v posledních měsících na Balkán méně uprchlíků, což Paunovic zčásti připisuje i dohodě mezi EU a Tureckem. Očekává ale, že jejich počet bude opět růst. "Příliv uprchlíků se podařilo významně snížit. Částečně to ovlivnilo i velmi chladné počasí posledních měsíců. Uvidíme, jak se to změní na jaře a v létě. Povídali jsme se v posledních týdnech s velkým počtem uprchlíků v okolních zemích a drtivá většina nechce zůstat v Řecku nebo v Bulharsku. Chtějí jít dál a dříve či později skončí i oni v Srbsku," varuje Paunovic.

Obavy se šíří

V letech 2015 a 2016 dorazilo do Evropské unie více než jeden a půl milionu migrantů. Někteří se ale, stejně jako aktivista, obávají, že migrantů přijde mnohem více. Čtyřikrát tolik se totiž prý na cestu teprve chystá. Uvedl to německý deník Bild s odkazem na důvěrné informace německých státních složek.

Část uprchlíků se chce do unijních zemí dostat z Turecka, kde se v táborech pro migranty nachází 2,95 milionu lidí. Další čekají v Libyi, konkrétně jde o 1,2 milionu uprchlíků. Řada dalších se teprve chystá vyrazit na nebezpečnou cestu ze svých rodných zemí.

Deník uvádí, že přes Jordánsko se chce do Evropské unie dostat 710 tisíc lidí, přes Egypt zhruba půl milionu a přes Tunisko asi 150 migrantů. Přijdou také přes Alžírsko, konkrétně až 400 tisíc uprchlíků, a přes Maroko zhruba 60 tisíc. 80 tisíc dalších migrantů se pohybuje podél balkánské migrační trasy a 63 tisíc lidí se nachází v Řecku.

Frontex už dříve upozornil, že eviduje přes půl milionu případů ilegálního překročení vnějších hranic unie. Je to však podstatně méně než v roce 2015. V roce 2010 šlo například o 104.060 případů a o čtyři roky později o 282.933. V roce 2015 to bylo 1,8 milionu případů.

Nejvíce migrantů loni přišlo do Itálie a Řecka, které obdobně hlásí zhruba 180.000 nově příchozích. Počet lidí mířících do Evropy přes centrální část Středozemního moře během roku stoupal, do Řecka přibylo 80 procent migrantů v prvních třech měsících.